DOTKNI SE PÍSKU 2019

aneb SNOVÝ VÝLET 1

Pozvánku na sešlost rodáků a přátel města Písku v rámci konání městské slavnosti jsem dostala s podpisem starostky Evy Vanžurové. Kromě výletu do milovaného města byla lákavá i skutečnost, že se vše uskuteční v prostorách nové Městské knihovny na Alšovo náměstí 75/13, v bývalé škole, kam jsem chodila do první třídy.


Nebyla jsem v Písku už tři roky a to ze zdravotních důvodů. Dokonce jsem letos nejela o týden dřív na sraz abiturientů, protože jsem nenašla vhodný dopravní prostředek. Nízkopodlažní rychlík LEO jezdí jen do Prahy a odtud na Budějovice lze cestovat starými vozy ČSD s vysokými schody.Druhý červnový večer zazvonil telefon a ozvala se dobrá duše, která se zeptala, zda se chystám do Písku. Nikam jsem se nechystala, protože jsem se domnívala, že bych to nezvládla. Jenže pak jsem si řekla, že bych tak skvělou nabídku odmítat neměla, protože už by se nemusela opakovat. A tak jsem souhlasila, že pojedeme v pátek ráno autem. Excelentní řidička fordky, která jezdí od osmnácti let, byla úžasná. Bylo po bouřce a nádherně se dýchalo. Na silnici bylo překvapivě málo aut i objížděk. Do Harantovky jsme dojely před polednem a jen jsme se opláchly a ubytovaly,tak jsme vyrazily na oběd i s Libuškou do Olympie, což je pár kroků odtud. Dne 7. 6. ve 14 hodin byl sraz v přízemí knihovny a tak jsme to měly akorát. Z obou stran jsem byla obklopena učitelkami a pořád bylo o čem povídat. Libuška nás záhy opustila, protože za ní přijely děti z Husince a dvě Haničky se po uvítacím ceremoniálu vydaly poznávat

Paní starostka města Eva Vanžurová s ředitelem Romanem Dubem

Chodba knihovny - rackové

Stěna sálu knihovny

Dětské oddělení, kam se smí bosky nebo v přezuvkách
Dvůr knihovny

knihovnu v novém hávu. Je opravdu čím se chlubit a to nejen uvnitř, ale i ve dvorním traktu. V přízemí je i kavárna s vynikajícími zákusky, která láká i nečtenáře. Je to něco nového, zajímavého a jde téměř o prestiž - tuto cukrárnu navštívit. Je tam proto stále plno. Sedět na sluníčku nebo nechat se osvěžovat z vodotrysku písmen, lze na dvoře, kde je příjemně. Po knihovně nás provázel ředitel knihovny Mgr. Roman Dub. Kousek od kavárny byla místnost, kde byl raut a plno dobrot. V kavárně jsem objevila květináčky s netřeskem a vedle byla
Netřesky v bílém z Protivína

uvedena adresa autorky, která měla být z Protivína. Hanička jí hned napsala a ochotná umělkyně souhlasila s tím,že si je můžeme odvézt, protože do kavárny dodá nové. A tak jsem si vezla nejen netřesk, ale i vzpomínku na prázdniny, kam jsem jezdila od třinácti let.K večeru jsme si šly na chvilku dát nožky do úlevové polohy, protože jsme ušly přes 7 km a pak jsme ještě prošly Velké náměstí, kde zpívala Hanička Zagorová.
Poté jsme šly přes kamenný most na náplavku, kde byly sochy oslavující devítková výročí písecké historie. Kousek dál sídlí kavárna a pražírna Vykulená sova. Tam jsem si ofotila nebo takříkajíc " ulovila" další

Anděl strážný, skvělá řidička a žena regionu v jedné osobě

PhDr. Hanička Pokorná

U sovy se líbilo


sovičky do sbírky.Cestu zpět jsme zvolily přes Palackého sady, kde muzika hrála,břinkala. Vrátily jsme se po 22 hodině a obě jsme toho měly dost. V sobotu jsme měly domluvenou návštěvu mezi knihami i zákusky. Chtěla jsem pozdravit majitelku Cukrárny U Volfů, protože jsem musela všem ukázat, jak si bývalá knihovnice Jája poradila s cukrářskou profesí a získala několik ocenění kraje. Má moc dobré zákusky podle historických receptářů svého pradědečka Josefa Volfa. Cukrárna vznikla v roce 1909. Sobotní krokové variace vedly kolem děkanského kostela na Drlíčov, pak Šrámkovou ulici k Putimské bráně. Tam jsem objevila Antikvariát U slona, kde byly mj. vystaveny i obrazy Františka Romana Dragouna. Prošly jsme Velké náměstí, uličku s Mastnými krámy a navštívily zase knihovnu. Poté jsme šly na oběd k Reinerům.Já se pak trhla, protože po dalších 5 km jsem toho měla přespříliš. Hanička chodila s tabletem po Písku a já došla do bytu a lehla si. Pak přijela další návštěva z rodiny, protože bratr Libušky měl sraz ze základky po šedesáti letech. A já spala a spala jak Broučci páně Karafiáta. Křeče nohy a hrozná únava způsobily, že jsem už nikam nešla a vzdala jsem i večerní ohňostroj. Koneckonců Hanička s tabletem vše natočila.
Pokračování ... Snový výlet 2

Komentáře

  1. Ilustrující fotky zatím nejdou přesunout k článku. Musím sehnat někoho šikovného anebo mága, kdo poradí, co s tím.

    OdpovědětVymazat
  2. Překrásné povídání! Hned mám chuť se také vydat na cestu za zážitky. Srdečně zdravím a obdivuji!

    OdpovědětVymazat
  3. To jsem si pěkně početla.Po Písku jsem se procházela s tebou.Zpáteční cesta musela být únavná,ale nádherná.
    Přeji krásný den.Doufám,že u nás nebude krupobití jako včera.

    OdpovědětVymazat
  4. Takové zážitkové jízdy se pamatují celý život. Malebně vylíčené, ulici po ulici, cestičku po cestičce, upravená knihovna, milí a vstřícní lidé! Ohromná kupa štěstí najednou tě bude hřát a nabíjet dlouhou dobu Haničko - Otavínko.

    OdpovědětVymazat
  5. Haničko, byl to krásný zážitek, na který budeš vzpomínat jistě dlouho. Ne vždy se zadaří, jsou na světě dobří lidé, kteří
    ti udělají radost a umožní dostat se tam, kam bys jinak nejela.

    OdpovědětVymazat
  6. I já podotýkám, že to musel být nádherný výlet. Byla jsem v Písku jen jednou, s kolegy z práce, a vzpomínáme na takový zájezd ještě dnes...

    OdpovědětVymazat
  7. Jé, až mi běhá mráz po těle. To byla nádhera, viď, Haničko? Věřím, že sis to náležitě užila a že jsi to hlavně přežila ve zdraví. Taky bych se ještě jednou ráda podívala do mého rodného Brna, ale nevím, nevím, zatím to nejde.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

VALENTÝN - 14. 2.

MDŽ 2024

LÝDIE MÁ SVÁTEK