CTIBOROVY KROKY
Devátý květnový den má svátek CTIBOR. Mužské jméno
slovanského původu, kde spojení výrazů čest a boj znamená
"bojovník za čest." Byla jsem domluvená se Stáňou, že
půjdeme s hůlkami. Taky má trable se zády a tak preferuje
chození po polních cestách s Nordic holemi.
Odjely jsme spolu
před třináctou hodinou autobusem do Bukovan, odkud jsme
se vypravily polní cestou na Svatý Kopeček. Ač jsem na Hané
téměř půl století, zavítala jsem do této obce s 500 obyvateli
poprvé. Jde téměř o výstavní místo, všude krásné květiny,
keře i bonsaje. A doslova výstavní vilky. Docela nás upoutal
žlutý keř (nevím, co to je), ale také žlutý šeřík rozkvetlý
a vonící, který měl i dva fialové květy. Něco úžasného. Než jsme
se dostaly na polní cestu, prošly jsme kolem veřejných skalek
i kamenných zídek. Polní cesta byla plna mokrého bláta,
zřejmě zde v noci hojně pršelo. Na výuku chůze s hůlkami
nebyl povrch příliš bezpečný, protože nohy klouzaly. Cesta
z Bukovan na Svatý Kopeček vedla vzhůru, kdybychom šly
opačným směrem, šlo by se nám snáze. Funěla jsem o sto šest
a Stáňa šla rychleji a vždy někde seděla a čekala než se k ní
dostanu. Po půl km jsme uviděly polní kapličku svatého
Donáta, u které je informační tabule se zajímavým textem.
Než jsme došly k lávce přes potok, tak jsme potkaly dva veliké
psy a několikrát jsme se vracely, protože jsme se v lese ztratily.
Ale nakonec jsme došly k vyhlídce poblíž domu, kde pobýval
Jiří Wolker. Tam jsme si sedly na lavičku a posvačily. Asi po
půlhodině jsme se vydaly do baziliky a já do Muzea Matice
svatokopecké, kde jsem se seznámila s panem Stanislavem
Kovaříkem, který spolupracuje s panem Smejkalem. V muzeu
je výstava k 20. výročí návštěvy papeže Jana PavlaII.
v Olomouci. Pak jsme se dostaly do narvaného autobusu a
odjely na hlavní nádraží města Olomouce. Velmi mne dnešní
výšlap zmohl. Ušla jsem 13 200 kroků.
Konečná autobusu 15 - Bukovany
Žlutý keř - nevíte, co to je?
Žlutý šeřík s 2 fialovými květy
bonsaje
veřejná skalka
kamenná zídka
Polní kaplička sv. Donáta
Informační tabule ke kapličce
Otavínka s hůlkami
Před Kopečkem
zajímavý kmen višně
Vlk s Karkulkou
Věže baziliky
Na Kopečku jsme byli párkrát ještě s kluky v ZOO a v kostele na prohlídku. Někde tam žije můj býv. spolužák z gymnázia- tehdy tajná láska :-)
OdpovědětVymazatMoc ses namáhala, s hůlkami to jde lépe, viď? Tak si odpočiň.
Kdysi v Mezu jsem pracovala s jedním Ctiborem, byl to vzdělaný pán, spoluautor na knize Zábřežsko od 1848 do r. 1948. Tu knihu jsem dala synovi.
Ctibor Lolek a pocházel- narodil se v Litovli, ale žil pak v Zábřehu.
OdpovědětVymazatBabičko keř se jmenuje Janovec.
OdpovědětVymazatTo byl opravdu velký výšap!
Hodně jsi toho našlapala a hodně jsi viděla. Určitě to byl příjemně prožitý den :-)
OdpovědětVymazatHaničko, to jsi tedy dobrá, že jsi to všechno zvládla! Chtěla bych tě vidět dnes, snad můžeš aspoň trochu chodit. Mluvila jsem na tom našem společném obědě s Laděnkou, až budeš mít čas a chuť, ozvi se na Skype.
OdpovědětVymazatPokud bylo hezky, s kamarádkou a s hůlkami, určitě ti výšlap prospěl. A vida, hledáte člověka a dostanete odpověď v komentářích. Den se ti vydařil a přeju příjemnou rehabilitaci po takovém výkonu :-)
OdpovědětVymazatŠeřík je nádherný :-)
OdpovědětVymazatProcházka určitě byla krásná, ale namáhavá.
Tak to jste si udělali nádherný výlet! Člověk někdy bydlí jen pár km odtud a místečko nezná! :-)
OdpovědětVymazat