KAREL KUPKA A VODŇANY

V dubnu, když měl malíř Karel Kupka 80. narozeniny,

jsem mu na blogu udělala stránku a emailem mu popřála.

http://otavinka.blog.cz/1204/karel-kupka

Osobně se s tímto umělcem neznám, ale jsem doslova

unešena jeho ilustracemi dětských a básnických knih.

Dostala jsem od oslavence pozvánku na vernisáž výstavy,

která se koná od 13.5. do 24.6. t.r. Z Olomouce je to trochu

z ruky, ale naději, že to stihnu jsem měla i navzdory různým

zdravotním problémům. Začala jsem se těšit a přenášela jsem

si své vize do snů. Jaká bych to byla Otavínka, kdybych

výstavu malíře od řeky Otavy nenavštívila, že?

---

Když jsem potvrdila pozvánku na Setkání rodáků a přátel

města Písku v druhé červnové dekádě, věděla jsem, že od

výletu do Vodňan je už jen kousek. Poprvé jsem toto poetické

město navštívila v roce 1962 na Silvestra. Potom o dvacet let

později, když se konala výstava krajináře Pavla Poličanského

a do třetice 9. června t.r.

Libuška zjistila jak se autobusem dostaneme tam i zpět a

navzdory dešti jsme dopoledne odjely na místo určení.

Za dvacet minut jsme už vystupovaly na místním autobusovém

nádražíčku a za chvíli jsme byly na Náměstí Svobody, kde se

v čísle 18 nachází Muzeum a Galerie, ale také Informační centrum.

Ve třech místnostech byla výstava obrazů akvarelisty a krajináře

Karla Kupky st. (1905-1971) a jeho syna Karla Kupky ml. (1932).

Nádherné krajiny jižních Čech, Pootaví, ale i zahraničí, kytice a

úžasné scenérie kolem Otavy , ve Slaníku u Kestřan, kde žije,

Putimi, Zvíkově i míst kolem rodiště, nás obě okouzlily. Koupila

jsem si publikaci "Malíř od řeky Otavy", taky pár fotografií a

zapsala se do Návštěvní knihy. Několik mých známých vlastní

jeho obrázky, ale MaG ve Vodňanech obrazy neprodávala.

Příjemná mladá kastelánka nás provedla s výkladem i síněmi

Františka Heritese a Julia Zeyera a já zase byla překvapena, že

zdejší galerie má dokonce i tři oleje Joži Uprky. Přitom jsme se

dozvěděly, že Galerie vznikla z daru PhDr. Blahomíra Žahoura,

(1889-1972) někdejšího ředitele pražského gymnázia, který mj.

absolvoval v letech 1903-1905 písecké gymnázium.Věnoval

svému rodišti celou pozůstalost a taky 157 obrazů své sbírky.

Ještě jsme se potěšily síní Mikoláše Alše, kde byl instalován

soubor kartonů s návrhy na výzdobu kostela z let 1895-1897.

(Mikoláš Aleš: Vodňanský kapr)

Podívat se do Děkanského kostela Narození Panny Marie nebylo

možné, protože byl uzavřen. Poté jsme si zašly na oběd ke Zlatému

soudku, kde měly rybí speciality. Moje dieta neumožnila ochutnat

Kapra podle Voka, dala jsem si Vodňanské brambory (vařené )

a neperlivou vodu. Přesto, že dost pršelo jsme prošly náměstím

a vrátily se po poledni autobusem do Písku, kde osychaly chodníky.

(Děkanský kostel)

(Restaurace Zlatý soudek)

(Anketa - Co s věžičkou ?)