LUCERNIČKY 43 - 48
VIII. OHLÉDNUTÍ
43
Vídal jsem tě vídal ve svých snech
křepelko
pětipenízková!
To co se ztratilo ve slovech
dnes abych v trávě
hledal znova
44
Jak radostné je stoupat
s vůněmi
křehkých poupat
A jak je krásné vkročit
a přitom
nevybočit!
45
Co vyhořelo nevzbudíš
Neseď už
na troskách!
Jdi za světlem a stoupej výš
zpívej
a neměj strach!
(ilustrace Ladislav Rusek)
46
Ticho až do nebe se vznese
když pozná
že je absolutní
Takové bývá však jen v lese
nebo jen tehdy
když jsme smutní
47
Za maminkou se smekly dveře
a ve mně skončil
mladý svět
Zbyly mi vůně po zástěře
a přestal jsem si
závidět
48
Kéž nás tu ještě zastihne ten dech
co dokáže se ozvat
v našich dlaních!
A kéž nám nezbude jen ve slovech
zadřených
do červánků ranních!
(Zbyněk Šiška)
Kéž nás tu ještě zastihne ten dech .... jsem moc ráda, že ještě patřím k těm zastiženým... moc krásně napsané!
OdpovědětVymazatHaničko, vybrala jsi moc pěknou báseň, až se tají dech. O Lucerničce slyším poprvé, ale myslím,že je to velmi výstižné pojmenování. Díky za krásný zážitek.Díky za přání k svátku.
OdpovědětVymazat