FRAMOVA KOLEČKA

V tomto čase před Štědrým dnem jsem vždycky slepovala  ořechová kolečka

krémem, polévala čokoládou a zdobila půlkou mandle. Bylo to nejoblíbenější

cukroví našeho syna a tak jsem ho dělala z trojí dávky. Vždycky jsem si upekla

---

kolečka tak deset dnů předtím, vložila do vysoké papírové krabice a nechala

takříkajíc odležet. To, o čem vám chci vyprávět, se přihodila zhruba před

osmnácti lety, kdy jsem ještě chodila do práce. Pracovala jsem v knihovně

a tak jsem se vracívala domů až po Večerníčku. Ráno než jsem šla do práce,

jsem si připravila krabici s navrch vyskládanými kolečky do kuchyně pod okno,

kde mírně táhlo, protože okna nedoléhala. Krabici jsem přehodila krásnou

čistou utěrkou. Vše už bylo připraveno k večernímu dokončování cukroví.

Cestou z práce jsem už přemýšlela do jakých krabiček od bonbonů či jiných

věcí to uložím, aby to hezky vypadalo. Když jsem přišla domů bylo u nás

nezvyklé ticho. Manžel se synem, který byl u nás na návštěvě, hráli šachy

a pes jménem Fram, kterého hlídal a venčil, ležel v předsíni na koberci těžce

oddychujíce. Ani hlavu nezvedl, když jsem přišla. Šla jsem tedy pro misku,

naplnila ji vodou a dala pejskovi k čumáku. Okamžitě byl na všech čtyřech

a než by řekl švec, vychlemtal nabídnutou vodu. Tak nešťastně se po mně

podíval, že jsem mu donesla ještě přídavek. To jsem ale ještě netušila, co

se vlastně stalo.

Pánové se vůbec nenechali nikterak vyrušit. Až teprve, když jsem vletěla

do pokoje a ptala se jich, zda neví, kam se poděla upečená kolečka. Dušovali

se oba, že neví, o čem je řeč… Šla jsem tedy znovu do kuchyně pod okno a

téměř detektivně jsem pátrala po tom, co se stalo. Krabice byla na svém

místě, jen utěrka byla jinak přeložená a najednou jsem uviděla kousek

nedojedeného kolečka se zřetelným psím chrupem. Tak proto je velký

černý pes tak zchvácen, když sežral na posezení 180 koleček. Šla jsem

za psem, ač se jich vždy bojím, ovšem on už zřejmě věděl, že udělal

něco, co neměl, ani nedutal a smutně koukal. Oznámila jsem synovi, že

tedy, když nedá psovi ani napít a ponechá ho svému osudu, a sám si jde

hrát královskou hru, tak má smůlu, ale jeho oblíbená kolečka na svátky

nebudou. Tak prý proto byl pes tak hodný, ležel a asi spal. Prostě se přežral.

V které rodině by mu nabídli takovou pochoutku, že?

To, co se stalo, stalo se. Jenže mít mísu vánočního cukroví bez oblíbených

koleček ?

V kalendáři bylo 21. prosince a tak jsem se rozhodla udělat na poslední

chvíli alespoň jednu dávku koleček z lineckého těsta, která jsem ještě

před půlnocí upekla, po vychladnutí naskládala do krabičky a uložila na

balkon. Pojmenovala jsem je FRAMOVA  KOLEČKA.

Od toho roku jsem pak dělávala toto cukroví jako další druh vánoční nabídky.