JAN ČAREK
český spisovatel, novinář, básník, esejista, autor knih pro děti
(29.12.1898 Heřmaň u Písku - 27.3.1966 Praha)
(Rodný dům v Heřmani)
Narodil se v rodině chalupníka, mládí prožil v rodišti; na gymnázium v Písku odtud docházel od roku 1910. Ještě jako jeho student byl 1917 odveden na vojnu do Uher, koncem 1918 se vrátil a téhož roku odmaturoval. Stal se železničním úředníkem; po několikaměsíční službě v Praze působil v Peruci u Loun a v Teplicích. 1921 vykonával půlroční vojenskou službu v Písku a poté pracoval v železničních dílnách v Lounech. Od roku 1929 pracoval v Praze tři roky na ředitelství drah a následně byl do 1946 zaměstnán na ministerstvu železnic. V témže roce odešel do penze.
Od roku 1946 se živil se jako spisovatel z povolání. Od 20. let 20. století publikoval v periodikách: Brázda, České slovo, Den, Host, Lidové noviny,Literární noviny, Národní osvobození, Pramen, Rozpravy Aventina, Rudé právo, Sever a východ, od 30. let v časopisech Lumír (zde překlady moderní slovinské poezie), Magazín DP, Mladý hlasatel, Panorama; po roce 1945, kdy se věnoval zvláště tvorbě pro děti, byl mimo jiné čelným přispěvatelem časopisuMateřídouška. Redigoval knižnici Studnice (1938-40). Z Čarkových veršů pro děti dramatická pásma sestavili a vydali Jarmila Liebscherová (Mašinky, mašinky, 1967) a Vladimír Suchl (Motýlí čas, 1978)
Z tvorby:
NA KAMARÁDA
Nikdo neví jak se těžko skládá
epigram na kamaráda,
jak se zkouší hrot a váží gram,
aby nebolel a byl to epigram.
JOSEF KOUDELÁK
Není z Kutné Hory Koudelkův syn,
z Hané široké je slyšet jeho hlas,
jeden rok pacholka v knížce odpravil,
druhý rok jej klidně vzkřísil pro rozhlas.
MÝM
STROMŮM
STROMŮM
Mít adresu, kterou bych neprozradil,
mít v světě místo jiným neznámé,
mít jen těch stromů pár, jež sám jsem vsadil,
a které vystřídaly lásky mé.
(Z knihy Jana Čarka : Na špičku nože. Brno 1943.)
Komentáře
Okomentovat