AŽ TO CINKNE

                                                                    
Tak jako strakatou podzimní hádanku
vyřeší přes noc
napadlý sníh,
zabělají se nám v srdci Vánoce.

A co vázlo
v hlavolamech,
bude náhle třpytně prosté,
až do domu u stromečku
cinkne něžně v dětských očích.

Ruka najde bez okliky
cestu k ruce.

Dub dá po lupínku jmelí,
ořech jádro,
křivonoska klíšťky na trn,
který ještě někde píchá.

Nepůjdem se o půlnoci
sklánět nad zrcadlem v ledu,
jablko však rozkrojíme
jako pradědové kdysi.

Kéž nám z něho vyjde hvězda -

                    (Josef Suchý)

                                                     (Jitka Tláskalová)

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .