O VNITŘNÍCH HLÍDAČÍCH

 

Ti, co propadnou hrdlem,

mají k nám nejblíže.

Zůstává jim cesta přes hřeben,

v údolí ptáci, svatební šaty z beztíže.

 

Ti, co propadnou skrze rezatou střechu,

zemřou, nedej bože, o dvě tři poschodí níž.

Babylonská věž pohřbí každou mrchu;

bolest na prsou se tlačí vždycky výš a výš.

 

Ti, co vypráví o starých zahradách,

sní a mají strach uvést v modlitbách,

kde se k tobě sklánějí stráně akátů.

 

Zachycují slunce, loví ve vodách,

v tůních bohyně Artemis stojí na špičkách;

měsíční pstruhy chce ke snídani a u splavu.

 

Vladimír Stibor                       16. května 2026