CÍLENÉ CESTY ZA LÉKAŘI

                      Úterní anabáze za lékaři bude mnohonásobná. Obvodní, kardiologie, cévní 

                      a vyzvednutí  opiátových náplastí. Odpoledne ještě chirurgie a onkologie.  

                       Den jako vyšitý. Nejhorší je, že ty náplasti přestaly dovážet a tak jsem

                       docela napnutá, co budu brát na utlumení bolestí.

                      Samozřejmě se bojím, ale ne bolesti, ale spíše negativních diagnóz. Ale stejně

                      nemám čeho. Existuje celá řada lidí, která se už těší až budu na mráčku, počínaje

                       lékařů i lidí kol kolem, kteří vám to dávají znatelně najevo. Nikomu už ani 

                       neříkám o svých bolestech. Není ani důvod. Jakmile je člověk sám, tak už ani 

                        nemůže očekávat nějaké pochopení, nebo pohlazení, dobré slovo. Nějak si musí

                        jeden vystačit sám a nespoléhat se na druhé. Od těch se vám dostávají jen připomínky

                        zákazy atp. Jak je jeden příliš bolavý, tak je asi víc  přecitlivělý a i když se to snaží 

                         utajit, tak to nějak ani neukočíruje. Držte mi palce ať nejsem pro své okolí příliš 

                         protivná a najdu nějakou radost i  vodičku na ty bolístky. Asi se budu muset opět

                         naprogramovat na sny s kouzly a vílami. Zatím mě prohání jen strašidla a čerti.

Celkem  jsem dnes pěšky ušla 1200 m.  Průser nastal, když jsem doma zjistila, že mám krvavou nohu, sukni i obvaz. Přiskřípla jsem si nohu ve výtahu.