VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ 6. 4. 2026

     V tento den se u nás doma zachovávaly tyto zvyky, když byly děti malé a to chodil manžel Honza se synem po příbuzných a známých a vracel se po poledni. Většinou jej vedl malý synek, který měl košíček plný vajíček a laskomin, kdežto jeho tatínek  měl za krkem opici a "psovi říkal slečno." Tento

zvyk se mi nelíbil a tak jsem vždy ujížděla  na jih Čech, kde se podobné zvyky nepěstovaly v takové míře. Pravda  malé holčičky malovaly vajíčka, ale spíše pro sebe, protože moravské manýry se  do této lokality nepřenesly.

Nyní se  mezi většinou mých přátel a známých tyto zvyky nekonají a ven se nedá vycházet, protože

peněz chtivé malé děti bez ohledu, zda chodce znají, s čaganem  ženy mrskají a nechtějí vajíčka ani čokoládu, ale jen peníze. Nikomu neotvírám, s kým nejsem dopředu domluvená.

Letošní Velikonoce jsem věnovala léčení a od pátku jsem užívala léky na detoxikaci organismu.

Vůbec jsem nebyla čilá, ba právě naopak, léky mne doslova unavovaly a tak jsem pořád spala. Pokud

někdo zvonil a já nereagovala, tak se omlouvám. Nic jsem neslyšela.