PADESATÉ VÝROČÍ ÚMRTÍ

Před 50 lety - dne 22. dubna 1976 zemřel ve Vídni ALFRED RADOK,

dramaturg, režisér, scénárista, teoretik umění, a zakladatel Laterny Magiky.

Bratr filmového režiséra Emila Radoka (1918–1994), otec operního

režiséra Davida Radoka (* 1954). Čtyři roky navštěvoval RG v Č.

Budějovicích (1926–30), kvintu (i přes opakování) nedostudoval na

reformním reálném gymnáziu v Prachaticích (1930–32), nakonec však

maturoval na Obchodní akademii v Písku (1936). Dva roky byl vojákem

prezenční služby, sloužil i v Olomouci, kde se seznámil s Marií Tesařovou

(1922–2003), svou pozdější ženou a spolupracovnicí. Do civilu byl propuštěn

až po mobilizaci koncem listopadu 1938. Zapsal se na novinářské oddělení

Svobodné školy politických nauk v Praze. Po 17. listopadu 1939 se s bratrem

Emilem Radokem krátce ukrýval jako zemědělský dělník na osamělém statku

blízko Sušice (u mého strýčka). Začátkem 1940 se oba stali úředníky Janyškovy

továrny na klobouky ve Valašském Meziříčí. V polovině téhož roku zde Radok

se členy sokolské Mladé scény realizoval svou první významnou režii

(Krále Lávru K. H. Borovského). Díky ní se od podzimu stal asistentem režie

u E. F. Buriana v divadle D 41. R.1951–1959 působil v ND Praha.R.1968

emigroval. do Rakouska. Hodně mi o bratrech Radokových vyprávěl básník

a spisovatel Augustin Skýpala (1920-2018), který se právě ve Valašském Meziříčí

s nimi sešel v únoru 1940.

ČEST JEHO PAMÁTCE!

OTAVÍNKA