MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN

 

                         Když ještě žil můj manžel, tak nikdy nezapomenul. A nosil i malé kyti

                         třeba konvalinek nebo sněženek sousedkám, protože jejich manželé se 

                         v ten den chodili opíjet do hospody. Pak bylo nějaký čas rušno, když

                        sousedé a manželé sousedek vyslýchali své ženy, co s tím dlouhánem

                         ze 4. patra mají. Když je 8.3. v neděli, tak ani děti nechodí. Když jsem

                         měla problémy s chůzí, nosila jsem si květiny do vázy sama. Nyní mám

                         to štěstí, že mám ještě kytice  z 25.2., kdy se konal křest knihy a já dostala

                         tucet kyticí, jakoby byla výstava Flora.

                                   PŘEJI NÁM VŠEM, KDO  UŽ  MÁ  V  OBČANCE  SLOVO VDOVA.

                       Od rána si mezi sebou volaly především ženy.  Z mužů hned první byl

                       Vladimír Stibor, editor Almanachu české poezie, pak Tomáš Přidal, dvorní básník

                        blogu i nedělního okénka  a odpoledne můj syn Petr. Velkou radost jsem z toho                               

                        měla. Dopoledne se ozvala i  Anička Vitásková, Růženka Karásková knihovnice.

                        Před půlnocí přišla fotografie sochy a gratulace od Oldřicha Fialy z Kroměříže

                         a Jarní květy od Petra Šafránka.

 

                      

                       TĚŠIT SE  Z  KVĚTIN, KTERÉ  SI  KOUPÍME A RADUJEME SE  I  SAMY.