SVĚDECTVÍ

 

Kdybych se rána nedožil,

píchni mi do žil vůni nebe;

objeví se tulák, schody neumyl,

možná poklekl, pokáral sám sebe.

Nechal si vysvětlit nuance pádů,

zákon o tíži vrcholových plachetnic,

pak z lehce nasvícených sklepů

přinesl ohořelý balíček dopisnic.

A z každé kůže lidských zad

omýval popisné číslo, radioaktivní spad,

co se ukládá a nemizí.

Je hlubší most nebo prstoklad?

Tajně a zadýchaně prchá ze zahrad.

Nemluví, je připoután k tobě jitřní katarzí.

Vladimír Stibor                                                                                              22. září 2025