TEN, CO POSTAVIL HORY & ZKROTIL ČAS
Vystoupal na výsluní,
na horu nářků a proseb,
se slunečním oštěpem,
kterým vrhal ostrý jas.
Vystoupal na horu,
aby se vzepřel temnotě
pod sebou a svým srdcem,
na vrcholek, který sám
vlastnoručně postavil...
Jako kdyby se tu čas
náhle zbrzdil,
v dopadu před katarzí,
zkrocen zlým mužem,
jehož jméno nikdo nevyslovil,
nikomu nepřišlo na mysl,
možná ani nikdy neexistovalo,
možná ztrácelo i nacházelo
význam Boha
(v souvislé tradici modliteb).
A možná se z toho nikdy nic vůbec nestalo.
TOMÁŠ PŘIDAL





.jpg)
Zajímavá báseň, která nás vede někam na vrcholky hor, odkud se můžeme rozhlédnout po krajině pod námi, po svém dosavadním životě. Děkuji. Svatka
OdpovědětVymazatVýsluní a hora nářků tkví v každém z nás. Chceme se vzpírat osudům i své vlastní cestě cílem, který jsme si určili. Ten je ale nedosažitelný. Proto Bůh usměrňuje naše cesty. Libuše
OdpovědětVymazat