PÁTEK - SMOLNÝ DEN

          Opravdu to tak dnes bylo. Dalo by se říci, že byl DEN  BLBEC.

          Začalo to už ráno. V taxíku jsem zjistila, že jsem si nevzala

          zuby, ale vracet jsem se nechtěla, protože to nepřináší nic

          dobrého. Na 11 hodin jsem měla domluvenou schůzku na

         poště, ale ještě předtím jsem šla do potravin nakupovat na

        nádraží. A najednou u pultu vyletěla plechovka s nápisem

        Pepsicola, spadla a obsah oblil paní přede mnou v bílém

       kalhotovém kostýmku. Nevím, jak se to stalo, ale těch nadávek,

        co jsem si musela vyslechnout, bylo nepočítaně. Možná to 

        bouchlo horkem, ale každopádně to bylo nepříjemné, protože 

         najednou tam bylo vody móře a měla jsem strach z uklouznutí.

        Paní byla obdařena slovníkem nevybíravých a sprostých slov

         a příště prý mám vozíček nechat před nádražím. Kdybych 

         dokázala chodit bez chodítka, tak by to bylo fajn. Pak jsem ještě

         jela do lékárny ve SPEA vyzvednout náplasti a odešla do copy

        centra vyzvednout vizitky. Celkem jsem nachodila dneska 

        2 400 m. Po čekání na taxíka, který mne vezl domů jsem si

        musela vysedět přes půl hodiny. Velmi mne to zmohlo Po návratu

       domů ve 14 hodin jsem zapadla do postele a spala jak Baryn

       tři hodiny.