PES A VLK

Dvě hlavní postavy  Lafonténovy bajky, kdy 

vlk se potká se psem tlustým jak žok.




                          Bajka vypráví o tom, že vyhublý vlk potká vypaseného psa a ten mu 
                          poradí, že by měl odejít z lesa a mít taky pána, který ho vykrmí. Jenže
                          vlk si pak všimne, že pes má od obojku odřený krk a že nic není jen
                           tak a raději zůstane v lese, kde hladoví, než aby byl odírán s obojkem.
                                                                                 ♦
                           Tyto dvě zvířecí postavy se mi zjevují dost často zejména v hodině mezi
                            psem a vlkem. Podle hodin je to ráno od tří do čtyřech, kdy chodím na
                           zdravotní procházku. No, ale dnes to bylo zcela prapodivné. Zprvu jsem 
                           si myslela, že je to sen, ale byla to realita.
                                                                                 
                             Co se stalo? Asi ve tři hodiny jsem se dobelhala na WC a pak se mi zjevil
                             pes a poté vlk a začali mi vyprávět jejich trápení. Ve snu se mi přehrála celá 
                             bajka. Pak jsem se probrala skoro ve 4 hodiny sedíce na wc. Já tam zřejmě
                             usnula, protože jsem měla tak bolavé a nepohyblivé nohy, že jsem se nemohla
                             zvednout.
                             Po návratu na lůžko jsem si vzala paralen, který začal kupodivu účinkovat
                            do 20 minut, což se obvykle nestává a musím na úlevu čekat někdy i hodinu.
                             Možná jde o nějaké propojení s psí dušičkou. Dnes je v kalendáři jméno LEO
                             a tak se jmenoval  velký pes od sousedů, kterému jsem nosila kuřecí kůžičky 
                             a tvrdé hovězí masíčko a vzájemně jsme se měli rádi. Nikdy na mne neštěkal,
                             jen upřel svoje velké oči tzv. loudící. Když odešel do psího nebíčka, tak měl
                             18 let, co pobýval u páníčků. Čili hodně. 

                                                                                   


                                                                  Psí dědeček Leo

Komentáře

  1. Škoda, že pejsci stárnou oproti nám tak rychle a dožívají se krátkého věku. Prožívat smutek po jejich odchodu je moc těžké, ale vzpomínky na život s nimi jsou pěkné a většinou veselé. Svatka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

VALENTÝN - 14. 2.

MDŽ 2024

LÝDIE MÁ SVÁTEK