NÁVŠTĚVA NEMOCNICE

Dnešní den  23. června jsem byla v nemocnici na převazu a čištění ran.

Bylo to velmi bolavé. Ale, co se vleče neuteče. Opravdu jsem si to velmi

vychutnala, protože se mi udělaly další rány a jiné se zahojily. Rok už

trvá, co vyháníme z našeho domu broučky se jménem štěnice a dnes

se konečně našel onen zdroj, odkud to leze do mého bytu. Já jak mám

sladkou krev, tak to jim chutná a bohužel mi rozkousávají rány. Loni

jsem s tím byla ve vojenské nemocnici, ale tam nevěděly odkud to

pochází a ani jeden dermatolog neporadil z čeho ty boláky jsou. Když

má člověk alergii, tak se nabízí mnohé. Má to více nájemníků, ale hlásila 

jsem to jen já, ostatní byli toho názoru, že to jsou boží bytosti, které by se 

neměly usmrcovat. Jen já byla ta hrozná ženská, která žádala nápravu, ale zcela

zbytečně. Občas sice ze správy objektu byl poslán deratizační tým, ale spíše to 

vypadalo, že  těmto štěnicím ty spreje chutnají, protože se po několika týdnech 

opět objevily. Dnes bylo zjištěno, že za týden jsem měla nových 117 ran a 

kousanců na obou nohou. Obličej, krk a břicho nepočítaje. Obvazy, obklady, 

masti a jiné potřeby se už nedávají na předpis, pacient si to musí koupit sám.

Ve středu jsem utratila 15. 000 Kč. To jsem si koupila k podzimním narozeninám.

Nevěří nikdo, jak je to psychicky vyčerpávající. Taky bolavé a nic na to

neúčinkuje. A nejhorší je, že si správce objektu myslí to nejhorší

a když se blížím k lavičce, kde sedí ostatní obyvatelé, ihned zmlknou.

Dnes jsem ušla 800 m.

Už jsem chtěla několikrát vše skončit. Aspoň, kdyby na pár dnů se boláky

zmírnily a přestaly bolet.