ANDĚLA JANOUŠKOVÁ

 

 

 

Dne 7. ledna 1999 zemřela v Olomouci  Anděla JANOUŠKOVÁ,

učitelka, básnířka a překladatelka.  Pocházela z Lašťan, kde se narodila

v rodině úředníka ministerstva dopravy 9. července 1921. Po maturitě 

na Dívčím reformním gymnáziu v Olomouci v roce 1940 pracovala

 jako kancelářská síla a po válce studovala v Brně na Masarykově univerzitě

obor defektologie a graduovala na  Univerzitě Palackého v Olomouci 

v oboru speciální pedagogika. Zprvu učila na škole v Bohuňovicích, 

poté ve Šternberku a v Olomouci, později na škole pro žáky vyžadující

zvláštní péči v ulici 8. května, kde působila do roku 1978.  Pak se cele 

věnovala literatuře. Studovala literární teorii, zejména teorii verše, přátelila 

se s Jaroslavem Seifertem a O.F. Bablerem. Úzce spolupracovala 

s romanistou Jiřím Látalem (1923-1999) a překladatelem Vojtěchem Gajou

(1912-1992) s jejichž pomocí mohla pak překládat kromě textů

z francouzštiny, němčiny a ruštiny i verše z litevštiny a lotyštiny. Kromě 

vlastní tvorby se věnovala překladům. Svou poezii vydávala pod pseudonymem

Jana Dufková (debutovala básnickou sbírkou „Kvítí“ v roce  1955). Básnickou 

tvorbu publikovala v pěti sbírkách: Nad paletou (1958, verše pro děti), 

Šeptem (1979), Modlitby a kytice (spirituálně laděná sbírka vyšla v Mnichově 

r. 1986) a teprve vydání po roce 1990 prozradilo její pravé jméno. Dále vyšly

sbírky: Modlitby (1992) a Po Karmelských stezkách (1995). Také většina jejích

překladů vyšla až po  roce. 1989. Spolupracovala s Karmelitánským 

nakladatelstvím v Kostelním Vydří.