VÁNOČNÍ POEZIE

 

Kdybych mohl

 

Kdybych mohl,

zeptal bych se andělů,

co dělají, když nemohou spát.

Drtí vodu

či cítí již záplavy,

na tvých ňadrech vodoznak?

 

II

 

Kdybych mohl,

sedl bych si s nimi

k jedné klávesnici.

Písmena bych chlácholil,

nechal bych je v noci podsvícená.

 

III

 

 

Kdybych mohl,

a nebylo by to toho dost,

místo mluvků nastoupil by na jejich místo

ztracený syn,

Publius Ovídius nesoucí v sobě stopy

a pečetě vyhnanství

a můj bělovlasý táta už drahnou řadu let táta

jezdíval s vozíkem vody

do kopců zalévat

měsíční jahody a divizny.

 

Štěpáne, říkali sousedi,

nech nám trochu.

 

 

Vladimír Stibor                                               25. prosince 2023