O ČERNÝCH LABUTÍCH
A zestárli jsme
víc než kdykoliv.
Za námi vlna vln
a ta sedmá nejvyšší
nese na svém hřbetě
třmeny tmy,
dlaň politou šípkovým vínem,
a šíp v prsní krajině,
co nelze vytrhnout.
A také zprávu,
pergamen
o úctě k tobě,
o všech rituálech
a nesmělých polibcích bohyně Kálí
proplouvající pláněmi Indie.
Má ve všem jasno;
nad obzorem černé labutě
s bílými bříšky a rudým zobákem
jsou na dohled.
Žízní i přísahají,
na řece praská led.
Vladimír Stibor 3. září 2023
V zimě jsem černe labutě nikdy neviděla, jen bílé. Možná v tom kraji nezimovaly. Velmi zajímavá báseň. Otavínka
OdpovědětVymazatNad černou labutí jsem zůstala v rozpacích. Nikdy jsem ji neviděla. Vím, že bílá černá labuť vystupují v baletu Labutí jezero. Zjistila jsem, že domovem černých labutí je Austrálie. Také, že je více druhů labutí. Mezi nimi i Labuť zpěvná. Ta zřejmě rozezpívala báseň pana Stibora. Libuše
OdpovědětVymazat