HVĚZDOMOŘÍ

 

 

 

 

 

Křehká vyznání hvězdných korábů

zastavují se o nebeská klenutí hvězd,

plaví se měsíčními přílivy ticha,

v hlučné prázdnotě dosahují nesmrtelnosti.

 

Dívenky s tajuplným přísvitem v očích

čeří hvězdné hladiny zamilovaných,

svlékají nesmělé jinochy očima,

jiskrami zorniček rozžhaví skryté.

 

V pádu luny světélkují naděje,

zázračná okvětí, zářící safírovým ohněm,

dítka štěstěny chovají si mořské panny,

jsou neklidná jako hvězdomoří samotné.

 

 

 

 

                                            Oběma básnířkám z Moravy děkuji za milý komentář, 

                                            z kterého autor bude mít jistě radost. Já to mám pořád

                                           jakési na levačku. Otavínka (26.4.2022)