VZPOMÍNKA NA JIŘÍHO RÉDU

 

 

„Prstoklad večera uplakaná tvář smutek

tolik not se ti vkrádá do vzpomínek

najednou uslyšíš tichou výzvu

jako trylek

pak další silnější a znovu

to hudba se snesla k srdci

slzy odchází  zalévá tě pokora

v dálce se mihotají střípky štěstí“

                                                                                                   Petr Henk

 

S lítostí v srdci oznamuji všem, že ve věku osmdesáti let zemřel ze soboty na neděli

v olomoucké vojenské nemocnici  Jiří RÉDA, učitel, skladatel, varhaník

a sbormistr. Olomoucký rodák maturoval na Fučíkově pedagogické škole a poté

se jeho cesta ubírala do Bruntálu, Krnova, Medlova a začátkem šedesátých let se na

dobu více jak dvaceti let soustředil na výuku žáků Základní školy v Holici u Olomouce,

kde kromě hudební výchovy učil i fyziku a dílny. Nadále pokračoval ve studiu hudby,

soukromě se učil u profesora Cyrila Černého hře na klavír a kompozici, pak vystudoval

hru na varhany v LŠU Žerotín a v roce 1970 promoval na dálkovém studiu Katedry

hudební výchovy Pedagogické fakulty UP, kde na něj měly vliv významné hudební

osobnosti. Pak absolvoval dvouletý sbormistrovský kurs v Ostravě a protože byl

sbormistrem na holické škole, přinesly jeho metody záhy ty nejlepší výsledky. Veškerý

volný čas věnoval hudbě. Komponoval na texty Františka Navary, Naděždy Hrabalové

a dětské verše Petra Šafránka. Upravoval lidové písně, z nichž mnohé byly publikovány

ve sbornících: Severomoravští skladatelé dětem, Olomoučtí autoři dětem, Smíšené sbory

aj.  Úzce spolupracoval s varhanologem prof. Antonínem Schindlerem, Dr.h.c

(1925- 2010), prezidentem Mezinárodního varhanního festivalu.  

 

Do roku 2010, než mu

byla diagnostikována těžká choroba a musel na operaci, se věnoval hře na varhany a

 spolupracoval s olomouckým krematoriem.  Působil také ve Velké Bystřici, kde hrával

v zámecké obřadní síni při svatebních obřadech, vítání občánků a organizoval i koncerty pro

seniory města a okolí. Já osobně ocenila jeho snahu při tzv. spanilých jízdách, kdy jsem měla

jedinečnou možnost posledních sedm let, doprovázet pana Rédu a jeho přátele po místech,

 

střední Moravy, kde zanechal výraznou stopu. Vyjížděli jsme s jeho bleděmodrým autíčkem

za lidovou kulturou  do měst a obcí  Křelov, Litovel,  Loštice, Příkazy, Moravičany,

Bystrovany,  Velká Bystřice, Velký Týnec ad. Vždy jsme měli možnost setkat se s dalšími

osobnostmi regionu a podívat se na opravené varhany tu i onde. 

 

Setkávání s hodným a

férovým člověkem, který dokázal poutavě vyprávět o kultuře Moravy i jeho noblesní chování,

bude nám všem, kdo jsme jej znali, velice chybět.

 

ČEST  JEHO  PAMÁTCE!