60. VÝROČÍ ÚMRTÍ

 

 

 

 Dne 24. listopadu 1961 zemřel v Praze doc. Stanislav HLOBIL, akademický sochař. Pocházel 

z Kojetína, kde se narodil 31.12.1908 jako nejmladší ze sedmi sourozenců v rodině sochařského 

mistra Josef Hlobila. Tak jako jeho pět bratrů se i on vyučil kamenosochařem. Pracova

l u sochaře Julia Pelikána v Olomouci. Práce s kamenem ho přivedla na sochařsko-kamenickou 

školu do Hořic, kde v letech 1927-1928 byl zapsán jako  hospitant. Pak pracoval v sochařských 

dílnách Oty Velínského v Praze a roku 1935 získal od rektorátu AVU v Praze výjimku 

z předepsaného vzdělání a byl přijat ke studiu. V roce 1939 studia ukončil ve speciální 

mistrovské škole akademického sochaře a medailéra Otakara Španiela. V té době byl též 

přijat za člena Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně. Odborné a umělecké 

vzdělání mu umožnili jeho bratři, především Jan a Josef a manželka Františka.

 V době 2. světové války byl totálně 

nasazen v Německu. Finanční situace se zlepšil až po osvobození, kdy renovoval poničené sochy. 

Vytvořil sochu prezidenta T.G. Masaryka v nadživotní velikosti. V jeho ateliéru vznikla řada děl 

s náboženskou tématikou, která najdeme na mnoha místech Moravy. V roce 1949 byl pozván 

k působení na kamenosochařském oddělení Vysoké školy výtvarného umění v Bratislavě, kde 

byl v roce 1961 jmenován docentem a působil zde až do smrti.