LUDVÍKOVA PÍSMENA - M

                                 

                                                     Mám zrovna otevřené okno

                                                              svou vitráží jsi vyplnila     

                                                                               rám 

 

Mít obraz tvůj teď právě před sebou

a zůstat stejně 

sám 

 

Mění se světlo

to stíny

 rozmazává 

 

Mohu si zvolit a někdy

se tak 

stává 

 

Mezi řádky protéká

mi světlo

času

 

Mě napadá že zajatcem tvým 

jsem a naslouchám

jen tvému hlasu 

 

LUDVÍK  MAZUR 

(z rukopisného souboru Abeceda. 2010)

Komentáře

  1. Pěkná báseň s kapkou stesku. Děkuji.
    Svatka

    OdpovědětVymazat
  2. Libuše

    Báseň je pěkná stejně jako její vitráž. Budí posvátné okouzlení.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

VALENTÝN - 14. 2.

MDŽ 2024

LÝDIE MÁ SVÁTEK