VĚŽE A VĚŽIČKY

 

VĚŽE & VĚŽIČKY

Míjely se ve výškách,

napřímo vztyčené

(a promlouvající)

k vzdušným dálavám.

 

V závratných & méně bezpečných

sférách Mnohočasu,

(minulých, přítomných i zítřejších dní)

stávaly se opěrnými body, podpírající nebesa.

 

Malé děti našly zalíbení

v kouzelných Věžičkách,

jež díky změně ročního období

měnily barvu zdí a strukturu stříšek.

 

Siluetu nejvyššího okna,

z kterého za úsvitu

vycházelo strašidelné úpění,

probouzelo se ve Věžích,

 

(u dospělých též strnulý úžas).

 

Věže & Věžičky

stály v těsné blízkosti,

a přesto od sebe tolik prostoru,

co za jeden život ujde poutník v liduprázdné krajině.

 

Majestátní a jako postavená pravítka

zdají se, avšak skutečně jsou

tyto magické Věže & Věžičky

ztopořenými údy architektonické rozkoše.

 

Takové krásy,

že pozorovatel, očarovaný

oním rozhledem, dávající životu nadhled,

se nikdy nebude dívat

na ostatní zvysoka

(bereme-li v úvahu onu myšlenku jako obrazné pojmenování).

 

 

Věže & Věžičky

jsou dovětkem pravdy,

že nad námi bohové drží

natažené ruce, připraveni

chopit se Zázraku - v náš prospěch...

 

Zdroj: https://olomoucky-denik-cz.translate.goog/ctenar-reporter/nedelni-chvilka-poezie-s-tomasem-pridalem-a-basni-veze-vezicky-20211003.html?

 

Ilustrační foto: Písecké věže a věžičky, Petr Henk