ÚNOR
Kdo ticho miluješ a samotu
a v lesích hlubokých a v míru sněžných polí
nasloucháš rytmu života,
zda někdy neslyšíš
hlas hlubin ?
Zní z dálky karneval vražd, krve, umírání.
Mlčení země bolí.
Však dole
tep srdce chvěje se a skrytý pramen temnot
dere se k světlu.
A píseň mladých vod
tvé srdce opije a hlavu štěstím zmámí,
že v zoufalství snad, ve víře však nejsme sami.
(KAREL TOMAN
BB MĚSÍCE)
Náročné na čtení, ale pocitově úžasně bohaté :-)
OdpovědětVymazatBásník psal knihu v roce 1918. To mluví za všechno. Patřil mezi prokleté básníky. Ve sbírce rezonuje oslava domova, společenství lidí a příroda v koloběhu roku. Proto je to náročné čtení. Zároveň báseň osloví i po tak dlouhých letech.
OdpovědětVymazat