ŠESTÝ A SEDMÝ KROK
Šestý prosincový den jsem byla objednána na chirurgii,
kam jsem se nechala dopravit taxíčkem, ale
pak jsem absolvovala cestu zpět pěšmo. Mezitím jsem
ještě taky brzy ráno došla do obchodu pro chleba a máslo.
Bolest, nebolest - musím po svých. Cestou zpět jsem taky
došla k Elvisovi, abych nožku zdárně polohovala a pak
mohla dojít na nádraží a příhodnou tramvaj. Za ten den
jsem ušla 3 500 m. Sedmý den to bylo podobné. Došla
jsem do Zdravotních potřeb u tržnice, kde jsem musela
za obvazy a oplachovací tekutinu na rány zaplatit 600 Kč.
Pak jsem se nechala dovézt do nemocnice, protože ten
kopec od tramvaje nevylezu. Byla jsem tam objednána na
deset hodin u vedoucí lékařky ambulance. Už zná moje
alergie a podivně se chovající rány. Pak jsem šla do lékárny
v areálu nemocnice a hledat centrum bolesti. Po různém
bloudění (ordinace se přestěhovala jinam a málokdo věděl
kam). Konečně jsem to našla, ale vlezla jsem tam zakázanou
cestou, takže jsem musela zvonit a omlouvat se.
Nakonec jsem zjistila, že se chodí z boku budovy vedle plicní kliniky.
Vchod boční
stále rozkopaný střed nemocnice
Sestřička
mne objednala na konec března. Asi se mezitím pominu.
Ale byla jsem ujištěna, že oni jsou centrem chronické bolesti
a tím se prokáže, že jsem opravdu na správném místě. Pak
jsem ještě zaskočila na druhou internu a poté do cukrárny
Pusinka na svačinku. Opět cesta přes celý areál nemocnice na
Poštu a pak pomalu, co noha nohu mine na tramvaj. Celou
cestu jsem sykala a nadávala, protože skloněný chodníček
nebyl příjemný na moji bolavou nohu. Tramvají jsem se přemístila
do středu města. Pak jsem absolvovala setkání předvánoční
a krátce po třetí odpoledne odjela s vidinou pohovky, domů.
Ten den jsem měla v nohách 4 500 m. Tedy za oba dva dny
8 000 m. Cítila jsem se podobně jako po "osmitisícovce".
Nemáš to lehké. Ale pořád hledáš, nevzdáváš se, to je dobré. Jen nevěřím, že je v Olomouci a okolí dostupné jen jedno centrum bolesti. Měla jsi trvat na vstupním vyšetření, aby bylo v tak pozdním termínu objednání na co navázat. Ale u doktorů už jsou asi Vánoce ;-(
OdpovědětVymazatTo snad není pravda! Začátkem prosince Tě objednají na březen. To už by měla být další kontrola. A s takovou bolestí jsi ušla 8 km ! Máš můj obdiv a účast. Pokud by se dala bolest rozdělit mezi přátele, tak kousek klidně beru na sebe.
OdpovědětVymazat[1]:Milá Kitty,
OdpovědětVymazatoni ví, že jde o vstupní vyšetření, ale centrum bolesti je v našem městě pouze jedno. Možná větší města mají víc center.
Hele já už mám kruté bolesti od poloviny června.Tři noci nespím a pak čtvrtou noc vysílením usnu.Ale o to přece jde. Buď se do té doby zblázníš nebo vyskočíš z okna a hned ubyde pacient.
Paní Haničko, to jsou neskutečné objednací termíny - to snad ani není možné! Vy potřebujete pomoci hned a ne se trápit ještě do března.
OdpovědětVymazat[4]:Už jsem slyšela o tomto místě, že má dlouhé čekací lhůty.Ale prý se to úměrně vztahuje ke slovu "chronické". Krátkodobé bolesti časem pominou a kdo vytrvá je hoden péče. Jenom trpělivost přináší růže.
OdpovědětVymazatHani, to je kruté, s bolavou nohou nachodit tolik km, to sis tedy dala. A jestli nějaké centrum bolesti funguje u nás v Mostě, to ani netuším, ale myslím, že těžko.
OdpovědětVymazat