TŘI ZLATÉ DNY
Ano, pondělí, úterý a středa - tři dny ve zlatém týdnu.
V pondělí 19. 12. jsem se nechala přemístit taxíkem
do polikliniky SPEA, kam jsem jela navštívit mladou
lékařku, o které kolovaly dobré reference.
Bolesti sice přetrvávají a tak hned se neztratí. Ani
neexistuje na tento druh bolesti nějaký lék. Musím to
přetrpět. Ale příjemná paní doktorka, mi vysvětlila co
a jak mám dělat, předepsala obvazy i další potřebné gázy
a objednala mne na 2.1. na kontrolu. Přístup k pacientům
jedinečný. Já jsem to pro sebe vyhodnotila tak, že jde asi
o očistec, který musím vydržet a pak už půjdu přímo do nebe.
Jde o cévní problémy rodové dispozice a to prý se nedá nějak
utlumit při mojí alergii na léky. Ve středu jdu na doplera a pak
se uvidí. Je to zrovna velmi citlivé místo. Navíc já jsem velice
citlivá a již dříve jsem si užila při otevřeném bércovém vředu.
Jediný pan doktor, který mne vždy nějak uklidnil, byl pluk. primář
Vladimír Burda, někdejší šéf kožního oddělení Vojenské nemocnice.
Taky to byl úžasný lékař, který vždy udělal pro pacienta maximum.
Pohybovala jsem se po městě jak Chytrá horákyně - 1 pantofel a jedna bota.
Pohybovala jsem se po městě jak Chytrá horákyně - 1 pantofel a jedna bota.
Cestou zpět jsem se dokulhala na tramvaj a pak do obchodu Domácí dobrůtky.
A tím jsem ten den ušla 2000 m. Další den jsem šla k holiči na
předvánoční úpravu a pak k Elviskovi, kde jsem měla schůzku
s Maruškou. Úterní chození jsem zvládla na 3 500 m.
A dnes 2 000 m. Na doplera jsem jela tramvají a zpět také.
Nohy nesmím mít dole a tak sezení u počítače je jen letmé.
Tím snad odpovídám na různé emaily, proč články chybí.
Celkem jsem za ty tři zlaté dny ušla 7 500 m. A to je hodně
na tu bolest, která mne provází.
pěkné
OdpovědětVymazatPři tvé obtíži je každý metr dobrý. Hlavně teď bezpečně - pantofel nepantofel. Abys mohla občas informovat. Přeji ti další co nejlepší dny :-)
OdpovědětVymazatMilá Hanko - Otavínko, opatruj se a hlavně buď klidná. My, co jsme nějaké bolesti zažili, víme, že to chce klid a trpělivost. Klidně si dej nohy na stůl - já to taky dělám.
OdpovědětVymazatHani, jsi statečná. Máš můj obdiv.
OdpovědětVymazatAť se nožka brzy uzdraví, Otavínko.
OdpovědětVymazat[3]:Když dám nohu na stůl, odnesou to záda. Obě bolesti se prolínají a to bych pak asi nechodila vů§bec.Snažím se být trpělivá a nemyslet na to. Když jdu a vystřelují mne bolesti z páteře do nohy, tak tiše nadávám a pořád překonávám sebe sama, abych tam či onam došla.
OdpovědětVymazat[5]:Milá paní doktorko, nevím co mne na noze bolí, protože ta rána se zaceluje, ale bolí to jak sedm čertů. Ale zřejmě jde taky o cévy. Dříve to byly metličky, ale dnes to je asi metla lidstva.
OdpovědětVymazat[7]: Není to sice k smíchu, ale stejně se směju - z metliček metla. :-) Tak hlavně, že se to lepší. To je dobře. :-)
OdpovědětVymazatTak ať to vše zvládáte dobře...dnes byla pěkná klouzačka...
OdpovědětVymazatA hlavě ať o těch svátcích to neblí, ať si je užijete...
OdpovědětVymazat[10]:To by byl nejlepší dárek. Já mám ty bolesti dvojího druhu, bederní páteř a otevřená rána na noze. Na nic z toho neberu léky, jehličku snad dostanu až v lednu. ta zabírá aspoň na páteř. Jenže od 15.12. má lékařka dovolenou a tak musím domlouvat svému tělíčku ústně.
OdpovědětVymazatHanko, přeji ti, aby noha co nejdříve přestala bolet a mohla sis zase užívat vycházek.
OdpovědětVymazat