SPANILÁ JÍZDA
aneb JEDEME ZA KRÁSOU A UMEM
Na dnešní odpoledne jsme domluveni, že opět pojedeme
ve čtyřech za krásou a uměním. Jezdíme malým autíčkem,
které řídí jeho majitel a pán - hudební skladatel, pedagog
a varhaník Jiří Réda, dvě doktorandky z uměnovědy a moje
maličkost. Jsem velice ráda, že taková možnost existuje,
protože jinak bych musela být doma a koukat na bednu.
Je úžasné se zase po roce potkat s poetickými umělci,
lidovým a věhlasným řezbářem Jaroslavem Benešem, který
tvoří tzv. Loštický betlém
Mistr Jaroslav Beneš
Benešův betlém
a s Mistrem Pavlem Alexandrem
Taťounem, který po dobu zpřístupnění veřejnosti bývá
poblíž, aby také prezentoval svůj kumšt a obrazy, které
namaloval i s kalendářem na rok 2016. Mimo to máme
domluvenou i zajižďku do nedalekých Moravičan,
kde nám
na nově opravené varhany zahraje své i vánoční skladby
Jiří Réda. Je se tedy na co těšit. A jaké to bylo se dozvíte
asi večer nebo zítra ráno, až připojím pár vět a snímků.
Betlém je krásný. :-)
OdpovědětVymazatTakové prima zážitky ti přeji.
Přeji krásný umělecký zážitek paní Haničko.
OdpovědětVymazatJů Hani, to bude skvělé odpoledne, úplně ti ho závidím, u nás pořád prší a já sedím před tou bednou... ;-)
OdpovědětVymazatMoc ti to přeji, užij si to a načerpej tam energii. Já také občas vyjíždím, i když cíle jsou trochu jiné, ale člověk nemá sedět jen doma.
OdpovědětVymazatMistr jak z doby Leonarda...
OdpovědětVymazatVěřím, že jsi si to užila. Zasloužíš si to.
OdpovědětVymazatJeště, že jsem si půjčila fotky z netu a novin. Atelieru Mistra Jardy Beneše se nesmí ani fotit a ani natáčet. Chtěl sice udělat výjimku, ale to jsem si zase říkala, že by nebylo vůči ostatním lidem fér.Zdrželi jsme se tam přes dvě hodiny.
OdpovědětVymazatŠkoda, že cestou zpět byla mlha a pršelo.
Jeli jsme po staré silnici a taky přes hanácké dědiny, které jsem viděla poprvé.
Haničko, měla jsi krásný zážitek a doufám, že ti zůstanou nejen vzpomínky, ale i to, co jsi měla v plánu.
OdpovědětVymazatČlověk si potřebuje občas zpestřit život.
OdpovědětVymazat[8]: Milá Ruži,
OdpovědětVymazatano dovezla jsem si od Mistra Taťouna stolní kalendář a různé práce od Mistra Beneše, zavzpomínali jsme na to, jak jsme se potkali před dvaceti lety, jak tři muži z Loštic přišli na výstavu do Čajovny u bílého slona v Sokolské ulici.
Všichni tři měli renesanční oděv a bylo to moc hezké.
[4]: Jak budu sedět doma a moc přemýšlet o nesmrtelnosti brouka Pytlíka, tak mne opravdu začně něco děsně bolet. A to nechci. Takto pro samé zážitky na to nějak nemám ani čas a na případnou bolest i zapomenu.
OdpovědětVymazat[11]:Máš v tom pravdu, souhlasím s tebou. Mně to, že někam vyjdu nebo vyjedu, zvedne náladu a den je hodnotnější.
OdpovědětVymazat