ERIKOVY KROKY
Dnešní den jsem měla naplánováno, že pojedu do SPEA
tramvají, jenže nízkopodlažní v čase 10-11 hodin nejezdily.
A tak nezbylo nic jiného než tam jet opět taxíkem. U paní
doktorky, interní lékařky jsem byla brzy hotová a vydala
jsem se po svých do ulice U hradeb a pak ke Galerii Moritz.
Tam jsem si počkala na nízkou tramvaj a vystoupila u
vlakového nádraží. Odtud jsem si to nasměrovala na poštu,
kde jsem musela vyzvednout dobírku a poslat gratulační
dopisy. Kupodivu kolem poledne nebyla na poště ani noha.
Odjela jsem pak nízkou čtyřkou na Hodolanskou a pěšky
došla domů. Lékařka doporučila mým nožičkám více chůze.
Protože nohy ještě bolí, musím koncem týdne na kontrolní
Sono. Doma jsem to spočítala na ušlých 3000 kroků.
Do nízkopodlažních tramvají i autobusů se prima nastupuje a je to fajn i pro maminky s kočárky, které nastoupí bez cizí pomoci. Dnes jsi se hezky prošla a nožky potrénovala. ;-)
OdpovědětVymazatPři 3000 krocích jsi asi byla pořádně "ušlá". Ale ono to bude pořád lepší a lepší, jen vydržať. Asi máš z čísla svých kroků taky radost, že?
OdpovědětVymazat[2]:Ano, Kitty. Nešla jsem to na jeden zátah, ale na několik i posezení, takže to šlo. Mne totiž to chození dělá dobře a noha mne tolik nebolí.
OdpovědětVymazat[3]: Pohyb prospívá vždycky, když se jedná o nohy. Různé intenzity. Když je navíc proložený kavárnou, cukrárnou, čokoládovnou a tak dále je i příjemný. Přeji příjemné kročkování ;-)
OdpovědětVymazat[4]:Milá Kitty, dnes se to obešlo bez kavárny a cukrárny. Ale v mezičase jsem jela tramvají, byla na poště atp.
OdpovědětVymazatMilá Otavínko, máš můj obdiv. Jsi dobrá vážně, tvoji vůli bych chtěla mít!
OdpovědětVymazatHaničko, budu držet palečky, aby to sono bylo v pořádku. A ty trénuj, ale opravdu opatrně!
OdpovědětVymazat