VIKTORČINY KROKVARIACE

Desátý březnový den má kromě svátku Viktorie , narozeniny

taky jeden vysoký oslavenec a tím je můj syn. Místo, abych

si připomínala čas minulý, tak jsem absolvovala vyšetření na

plicní klinice a začínala jsem jakýmsi "delfínem", což je test

na dýchání. Počítačový prográmek je vyvinut z obručí, kudy

proplouvá delfín. Před sedmou hodinou ranní jsem vykročila

---

z domu na tramvaj, která mi takříkajíc ujela před nosem a

tak jsem šla pěšky. Naposledy jsem dnes měla masáž šíje

a pak elektroléčbu. Protože bylo před půl devátou, šla jsem

se podívat do haly na vlakové nádraží, kde pracuje několik

bývalých kolegyň. V devět hodin jsem se šla posilnit horkým

malinovým čajem, protože testy, které mne čekaly vylučovaly

konzumaci kávy, černého čaje, čokolády atp. Přečetla jsem si

deníky a před jedenáctou hodinou jsem odjela paušálníčkem

do nemocnice. Budova plicní kliniky je naplněna zedníky

a různými řemeslníky. Výtahy jezdí jen pro potřeby stavbařů

a tak jsem měla "tu nejlepší" průpravu na dýchací testy. Třikrát

jsem musela vylézt do 3. patra a sotva jsem popadala dech. Po třech

hodinách jsem se vypotácela ven, kde doslova zářilo sluníčko

na všechny jarní paprsky a bylo neobvyklé teplo. Přesunula

jsem se pěšky na zastávku tramvaje, což je z kopečka a od

soudní budovy jsem šla do knihovny pro objednanou knihu.

Pak jsem se zase došla "osvěžit" k Elvisovi, kde bylo plno

do posledního místečka. Šla jsem tedy na terasu pro vitamínovou

injekci tzv. déčko. Za chvíli i tam bylo plno. Nějak mne to zmohlo.

Ráno jsem posílala gratulace SMS a emailem. Znám jednu

paní Viktorii, kterou mám ráda a vídám se s ní každý měsíc.

Celkem jsem našlapala 13 100 kroků.

Oběma oslavencům ještě jednou gratuluji!