POETICKÉ ODPOLEDNE
Před chvílí zazvonil mobil a na druhém konci se ozval
básník Zdeněk Janík. Přečetl pět básní ze sbírky,
která má nakročeno k vydání. Vinaři by mohli říci, že
jde o pozdní sběr. Raději jsem, když si mohu text
sama přečíst, anebo dívat se do textu a souběžně
na ústa přednášejícího. Před týdnem jsem dostala
kopii literární přílohy, která vyšla v letošním lednovém
měsíčníku "KAM v Brně". Zdeněk Janík zde má publikovány
čtyři básně. Dnes pro poetický čas i podvečer sem opisuji
jednu z nich.
POZDNÍ VYZNÁNÍ
Bojím se lásky která bere víru
a naději odsouvá v nenávratno
Bojím se znovu neznat v něčem míru
ve světě kde je všechno předem splatno
a místo srdce vládnou počítače
kde loutny zemřely a teskní brače
po tichých vyznáních a modrém květu
A přece neznám nadějnější větu
a víry plnější než vyznat lásku ženě
a třeba po létech a opožděně
Zrovna tahle má sílu. Až mi nadšením zatrnulo. Slyšet to tak já a být tím poctěná :-)
OdpovědětVymazatKrásné, ach...Každá žena touží po vyznání i třeba po 50 letech manželství. Kéž by to umělo více mužů.
OdpovědětVymazatVerše jsou úžasné a slyšet je od autora samotného, byť jen prostřednictvím mobilu, muselo být moc milé.
OdpovědětVymazatJo. A chválím nové záhlavíčko!!
Báseň je nádherná, já si ji, s dovolením, uložím. ... Hani, musím Tě pochvávit za záhlaví, jsi moc šikovná, když to takhle dovedeš upravit a vůbec - máš fotky vždy vkusně upravené.
OdpovědětVymazatad 1, 2, 3, a 4
OdpovědětVymazatmilé blogerky, autor vám moc děkuji a velmi jej to potěšilo. Taky se vám ukazují fotky s poznámkou " Klikni na rozlišení?" Básníka mrzí, že neví, jaké fotky jsem přiřadila. Nevím, proč se tak děje?