NEDĚLNÍ PROCHÁZKA
LÍTOST
Nic už mě nevynese výš
ani tvá duše
bělokřídlá!
Ty mě už mami neslyšíš!
Asi mám v uších pěnu z mýdla...
Jak vysoko jsou oči hvězd
jak hluboko zní
naše chvění
a co to srdce musí snést
na strmé cestě k probuzení!
Zbyněk Šiška - ze sbírky: Koloběh. Olomouc 2014, s. 39)
Před osmnácti lety, na Velký pátek v 17 hodin
zemřela moje maminka v táborské nemocnici.
Nedělní odpoledne jsem se šla projít stejnou trasou jako včera.
Ušla jsem 2000 kroků. Moc na maminku vzpomínám.
Krásné verše, od pana Šišky, jsi vybrala pro maminku a hezky na ni zavzpomínala...
OdpovědětVymazatPokud máme maminku,pořád jsme dětmi.
OdpovědětVymazatMoc pěkné verše...
Maminka je jen jedna a dokud na ni s láskou vzpomínáme, žije...(i v poezii)
OdpovědětVymazatVelice smutné a pěkné verše. Čím jsem starší tak více a více uvědomuji, jak velice mám svoji maminku ráda a jak jsem šťastná, že ji stále mám, že si stále můžu s ní povídat, že mě vyslechne, poradí ....
OdpovědětVymazat[4]:Milá Šárko,
OdpovědětVymazattaky bych toho chtěla mojí mamince říct, ale už nemám komu. Je na mráčku a taky i za života špatně slyšela.Buď šťastna, že tomu tak je a hýčkej si ji? Pozdravuj taky tatínka. Moc na Tebe vzpomínám i na Tvoje rodiče, co všechno si museli vytrpět po Tvé havárii.
[5]: Paní Haničko, moc děkuji, pozdravy vyřídím. Jsem moc ráda, že je mám a že bydlí takový kousíček ode mě.
OdpovědětVymazatPardon. Z.Šišky.
OdpovědětVymazatKdyž si vzpomenu, že v červenci to bude už 67 let co moje maminka v 28 svých letech zemřela, je mi smutno. Pořád. Stále si představuji, jak by můj život vypadal, kdybych ji měla nablízku. Tu šikovnou, hodnou, krásnou ženu, která měla život před sebou a zanechala tady dvě děti.
OdpovědětVymazatBáseň Z.Šiška je krásná a ty jsi byla šťastná, že ti, Haničko, maminka byla nablízku o dost déle než moje. Viděla jsem ji naposledy v 6 letech. Trčí to ve mně jako hřebík v prkýnku.
Na maminku se zapomenout nedá. Vzpomínej, ona si to zaslouží.
OdpovědětVymazat