MEZINÁRODNÍ DEN POEZIE 2015
První jarní den je věnován letos poprvé i v ČR psaní, čtení,
poslouchání a milování poezie. Do projektu se zapojilo 12
kaváren a barů, ve kterých zaplatíte básní:
Café Louvre, Praha, Národní 22
Kidó bistro, Praha, Šmeralova 22
Jazz Cafe, Mladá Boleslav, Na kozině 1438
Cafisco, Blansko, Bezručova 6
Kavárna v parku, Svitavy, Dvořákova 2202/5
BOBO CAFE, Litomyšl, Vodní valy 162
Caffé Classic, Kroměříž, Vodní 92/16
Skandal Bar, Uherské Hradiště, Mariánské náměstí 62
Marco Polo Café & Wine Bar, Valašské Meziřičí, Poláškova 29
Kavárna Dobrovský, Brno, Joštova 6
Olala Café, Plzeň, Pražská 2
Pod lampou, Třebíč, Žerotínovo nám. 20/16
Já sice nemám kavárnu a t.č. nemohu moc chodit,
ale poezii sem dám. Dvorní básníci blogu si to zaslouží
a my, čtenáři poezie také. Máte-li někdo nějakou
pěknou báseň po ruce, pošlete na mojí email adresu:
kicvesah@centrum.cz a já ji dodám na tyto stránky.
Co musí báseň? Nic,
jen čekat. Stoupat v ceně.
Ale ty, ty se musíš
předbíhat aspoň
O pět minut denně.
Jiří Žáček
CHVÍLE
Jsou chvíle jak složený vějíř
Sotva ho rozevřeš zlomí se v dalších sto
a každá tě ovane vzpomínkami
A chvíle jak gejzír
vytrysknou po létech na témže místě
prudce a výš
a chvíle jak punkva
v lodičce ze starých dopisů
Mezitím tisíc chvil na něž se zapomíná
Zdeněk Janík
ZVĚDAVÁ TRÁVA
Na špičky si
stoupla tráva,
vlastně ještě travička.
Neviděla přes ušiska
malinkého zajíčka.
Jiří Faltus
A ZNOVU JARO
Znovu se probouzejí fialky
a mladé ženy kojí snivé syny
Den vstává do zkypřené hlíny
a odhazuje bílé nedbalky
Ovečky hvězdy květy korálky
mých slov se promíchaly s tvými
a spolu skládají se v třepotavé rýmy
zamilované jarní píšťalky
a mladé ženy kojí snivé syny
Den vstává do zkypřené hlíny
a odhazuje bílé nedbalky
Ovečky hvězdy květy korálky
mých slov se promíchaly s tvými
a spolu skládají se v třepotavé rýmy
zamilované jarní píšťalky
Svatava Mášová
STOPADESÁTÝ SONET O JARU
Jaro je tak křehké,
až se světlo láme
pomalu,
slimačími růžky
se odhodlává tráva.
Listí má prsty
k zemi svěšené
a ráno nepřestává
po celý den
a trvá přes půlnoc.
A do toho poslední chvíle
na větvi hlohu
zpívá v dešti kos
a šílený je.
Jan Skácel
Jaro je tak křehké,
až se světlo láme
pomalu,
slimačími růžky
se odhodlává tráva.
Listí má prsty
k zemi svěšené
a ráno nepřestává
po celý den
a trvá přes půlnoc.
A do toho poslední chvíle
na větvi hlohu
zpívá v dešti kos
a šílený je.
Jan Skácel
PŘEDJAŘÍ
Plouží se, loudá, táhne
doufá, že přijde jeho čas
do své síly se stáhne
nepřekřičí je mráz
Předjařím to začíná
poté sílí jaro
než se zima vypakuje
jaro už se protahuje
Rozbouří se zelení
rozjasní se nebe
zelená se osení
radost štěstím přijde
Libuše Matysíková
POSEL
Básník je posel života a míru
takže se jentak
nezaprodá
a nepodrazí ani naší víru!
Básník je studánková voda!
Zbyněk Šiška
Hance - Otavince posílám jarní báseň. Kavárnu Caffé Classic mám za rohem, ale nikde jsem neviděla žádnou propagaci této akce. Půjdu to omrknout.
OdpovědětVymazatDalší básně se nedaří přidávat. Neobjevují se a nevím, co se dějě.
OdpovědětVymazatMilá Otavínko, děkuji za krásnou poezii. Hezké jaro a hodně zdraví!
OdpovědětVymazatPosílám vám také svoji báseň. Zpráva o poetických kavárnách je vlaštovkou, která zatím budí určitou rozpačitost, což je škoda. Možná, že příští rok již budeme na takovou akci připraveni. Bohužel, poezie je stále spíše popelkou a na básníky se lidé dívají jako na exoty. Ale stejně, poezie dává krásu, něhu a čistotu, pravděpodobně je to to, co v naší současné společnosti někdy dosti postrádáme. Libuše Matysíková
OdpovědětVymazat[4]:Milá básnířko!
OdpovědětVymazatDěkuji za Vaše básně. Líbí se mi. Dodala jsem jednu k tomuto článku, jinou k Světový den vody a tu třetí k Březnové poezii. Ozvu se ještě emailem.