OTÍKOVA VYCHÁZKA
Dnešní den má svátek Otakar a taky si vždy
vzpomenu na Písek a řeku Otavu. Možná proto,
že by svátek měl i písecký rodák Otakar Jeremiáš,
hudební skladatel a dirigent. Od rána lilo a já jsem
trpělivě čekala až přestane, protože jsem doma nic
neměla. Po třinácté hodině opravdu začalo vykukovat
sluníčko a já se vydala do obchodu i na poštu. Jela
jsem s černobílým vozíčkem, protože nákup byl
opravdu těžký. Cestou na tramvaj jsem se sešla
s paní Emilkou, která bydlí ve vedlejším domě a která
mne jako první zasvětila do tajů, co je minigarsonka.
Navštívila jsem jí druhý den na nové adrese. Dnes
jsem se dozvěděla, že už má skoro osmdesát, ale vůbec
na ně nevypadá. Tím to čekání nebylo vůbec dlouhé,
protože plkáním čas rychle utíkal. Celkem jsem ušla
5 100 kroků a domů jsem se dostala kolem šestnácté
hodiny. U zadního vchodu byly lavičky plné, zřejmě
sluníčko vylákalo na vzduch vícero obyvatel.
U nás taky ráno ještě pěkně lilo a odpoledne bylo hezky, teplo i slunečno. Na zítra po práci mne vyzvala 71 letá kamarádka plavat, tak uvidíme. :-)
OdpovědětVymazatJe fajn Otavinko, že se tak snažíš, držím ti palce. Kdysi jsi mi napsala na bývalý blog, co toho zvládám cvičit, když mám potíže. No vidíš a teď i já počítám každý krok. Tak se držme, bude líp.
OdpovědětVymazatKdyž má člověk společnost čas utíká rychleji. Měli jsme vě tříd také jednoto Otakara. Horolezec jako hrom. Slezl spoustu štítů a nakonec chudák byl na dovolené v Chorvatsku a tam dostal infarkt. Zřejmě srdíčko tím sportováním hodně namáhal.
OdpovědětVymazatVím, že to nemáš jednoduché, zásoby dělat nelze, není místo, tak se musí ven za každého počasí. Bez nákupu se nenajíš.
OdpovědětVymazat