VÝROČÍ NAROZENÍ O. MIKULÁŠKA

                                                             OLDŘICH  MIKULÁŠEK

                                                              český básník, novinář

                                                           Narozen 26. 5. 1910  Přerov

                                                           Zemřel   13. 7. 1985  Brno

Narodil se v Přerově jako syn železničáře. Po základní škole absolvoval roku 1927 obchodní školu v Přerově. Na živobytí si nejprve vydělával jako dělník a zaměstnanec, od roku 1933 pracoval mj.  také v Československém rozhlase a roku 1937 se stal redaktorem Lidových novin. Od roku 1964  se zabýval pouze literaturou. Roku 1967 se Mikulášek těžce zranil a následky nehody ho  sužovaly až do konce života. Působil i v literární skupině Host do domu. Po roce 1969 se  stal samizdatovým spisovatelem a teprve po roce 1980 mu bylo umožněno publikovat.  K jeho nejbližším přátelům patřili také Klement Bochořák, Adolf Kroupa, Josef Kainar,  Ludvík Kundera, Jan Skácel a Milan Uhde. Jeho poezie se často jakoby konfrontuje  s okolním světem, vystupuje proti všednosti a obyčejnosti. Je přemýšlivá a reflexivní, zdůrazňuje rozdíl mezi životem a smrtí, aby se nakonec  dobral ke smyslu lidského bytí. Sbírky Černý bílý ano ne, 1930 tato sbírka je ovlivněna poetismem Marné milování, 1940 Křídlovka, 1941 Tráva se raduje, 1942 Podle plotu, 1946 Pulsy, 1947 Horoucí zpěvy, 1955 – ovlivněno politickou situací a dobou Divoké kačeny, 1955 Krajem táhne prašivec, 1957 Ortely a milosti, 1958 První obrázky, 1960 Svlékání hadů, 1963 To královské, 1966 Šokovaná růže, 1969 – reaguje na invazi vojsk varšavské smlouvy; sugestivní verše Červenec (1980)- výbor Agogh, v cizině 1980, v Čechách až v r. 1989, vyjadřuje zde skepsi, pesimismus a zklamání, reaguje na normalizaci, tato sbírka je považována za jeden z vrcholů jeho tvorby. Žebro Adamovo, 1981, jedná se o tvorbu z let 1971 – 1973 Velké černé ryby a dlouhý bílý chrt, verše z let 1974 – 1975 Sólo pro dva dechy, 1983 Čejčí pláč, 1984 Faraonka Do posledního doušku

Když jsem pobývala v Brně, tak jsem byla dvakrát navštívit  básníka Mikoláška na Kotlářské a pak   taky na Mášové ulici č.4, kde má i pamětní desku.