SEDMNÁCTILETÁ OTAVÍNKA
Narodila se v roce 2008.
Ačkoliv v Písku žila víla Otavěnka, tak
jméno OTAVÍNKA je podle jména
OTAVÍN, což byl časopis, který vycházel
v Písku v minulém a předminulém století.
Domníváte se, že by byl zájem přečíst si některé
příběhy z tohoto blogu a blogspotu?
Pokud ano, napište do komentáře.
která prožila dětství v Písku,
se narodila 1. října 1938 a zemřela 7.12. 2002.
Na píseckém gymnáziu učila celkem 46 let.
Napsala mj.
PÍSECKÉ POHÁDKY,
kde je taky pohádka o víle Otavěnce
JAK SE MLADÝ BLANICKÝ VODNÍK
ZAMILOVAL DO VÍLY OTAVĚNKY
"Mladý urostlý vodník z blanického mlýna se jeden nedělní podvečer vydal k soutoku řek Blanice a Otavy do Putimi. Byl krásný vlahý večer, kvetoucí louky omamně voněly, nad lesíkem se vyhoupl kulaťoučký měsíc. Našemu švarnému vodnickému mládenci se svit zdál právě moc krásný. Jen ještě nějaká ta panenka kdyby ho tak doprovázela.
Najednou se zarazil, protože na malé loučce u putimského soutoku uviděl nevídanou podívanou. Na břeh Otavy vyskočila krásná vodní víla Otavěnka. Stromy silně šuměly, vlnky obou řek hrály v podvečerním větru jímavou melodii a Otavěnka začala tančit. Její bílé lesknoucí se nožky dělaly neuvěřitelně malé krůčky a piruetky. Otavěnka se ukláněla v kouzelném rytmu pěnových vlnek, až byl náš blanický vodník celý uchvácený.
Byla právě doba dlouhých červnových nocí a náš vodnický panáček se na to místečko pak pravidelně vydával na námluvy. A Otavěnka už ho čekala. Vždy, jak viděla, že se blíží po heřmaňské cestě, obula si svoje neviditelné baletní střevíčky a začala kroužit rusalčí tanečky jenom pro něj. Až jednou se tichý mládenec osmělil, zašeptal jí láskyplná slova a požádal tu krásnou panenku o ruku. Sklopila hluboké modré oči barvy otavských vlnek, zatřásla dlouhými zlatými vlasy a souhlasně pokývla hlavou. Vždy? ten náš vodní mládeneček nebyl žádná špatná partie. U heřmaňského mlýna měl dobře zavedenou živnost, tak proč nesouhlasit.
A byla veliká svatba. Dostavili se vodníci z celého blanického i otavského povodí, vodní víly přišly jako družičky a tančily vesele rusalčí tance. Otavěnka měla na hlavě věneček z otavského kvítí, náš vodnický mládeneček měl fráček právě tak zelenkavý jako blanické tůně. Vlnky obou řek vyhrávaly až do rána a přinášely novomanželům štěstí".
Komentáře
Okomentovat