OD SVATKY MÁŠOVÉ
Na krok od ráje
Můj Bože, co mi ještě neseš?
Vždyť všechno už jsem sbalila
Slasti i strasti, básně, starou veteš
Dost jsem si toho prožila
Mám tu pro tebe překvápko –
čerstvě vylíhlé kuřátko
Zahřej je v dlani, pohlaď po peří
Netušíš ani, čemu uvěříš
Nasyp mu zrní, pohleď do očí
a ono si tě krásně ochočí
Kuřátko jara, plaché, nesmělé
promění všední pátky v neděle
( a někdy udělá i vrásku na čele)
Díky ti, Pane, zdá se mi
že ještě mám co dělat tady na zemi

Lidsky vyzrálá nádherná hluboká poezie psaná něhou i srdcem. Děkuji Svatce za tu krásu. Libuše
OdpovědětVymazatMoc krásné verše, jak jsme u Svatky zvyklí. Děkuji! Jindra.
OdpovědětVymazat