TĚŠETICKÝ RODÁK

 

 

Před 105 lety – dne 31. července 1918 zemřel v Mistříně u Kyjova

Jan HALOUZKA, kronikář národního obrození moravského 

a kněz. Pocházel z Těšetic, kde se narodil 13. 7. 1856. Maturoval v roce 

1876 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Již za studií  psal básně, které vycházely 

ve studentském časopisu Háj pod pseudonymem Jan Těšetický. Také přispíval do 

Havelkovy Koledy. Poté odešel studovat do Prahy práva. Jako jednoroční dobrovolník 

se účastnil bojů u Doboje-Lipače v Bosně a po návratu  vstoupil do olomouckého

kněžského semináře, kde studoval teologii. Také zde se zapojil do literární tvorby.

Jeho práce byly vyznamenány cenou Vl. Šťastného a publikovány v Museu. V roce 1884

byl vysvěcen na kněze. Působil jako farář v Řešově u Rýmařova, Veřovicích a v Mistříně 

u Kyjova. Téměř veškerá Halouzkova literární činnost byla věnována dějinám národního

probuzení Moravy, zejména pokud byla na něm účastna družina Sušilova. Byl za ně 

odměněn pamětním zlatým prstenem B. M. Kuldy a řádem Božího Hrobu v Jerusalémě. 

V roce 1913 stál u zrodu Družiny literární a umělecké a byl jejím členem až do smrti, 

z toho v letech 1914 až 1916 revizorem. V roce 1878 vydal vlastním nákladem

Paměti farnosti Těšetické. Psal monografie o významných členech skupiny Sušilovy, 

psal také humorné črty v hanáckém nářečí. Redigoval lidové kalendáře, psal do časopisů:

Hlas míru, Náš domov, Našinec, Vlast, Pozor, Obzor, Sborník velehradský, Kalendáře 

Svatého Hostýna aj. Jeho nejcennější prací se staly trojdílné Pohledy do života 

církevního a vlasteneckého na Moravě (1909,1913,1917). Přispíval také do Ottova slovníku 

naučného.