NEDĚLNÍ RÁNO S BÁSNÍKEM

 

 

 

JDĚTE RYCHLE, JDĚTE DALEKO, JDĚTE DIVOCE

(DOKUD NEKLESNETE)

Tomáš Přidal

 

 

V Tvé hlavě zní bouře,

pohlcuje přílivy andělů,

vrací tvrdé údery ticha;

realita praská jako oheň.

 

Oheň v rozevláté vichřici,

tančí sólo a ševel hlasů

vlévá se do propastí očí;

zlehka a tajuplně.

 

Jděte rychle,

jděte daleko,

jděte divoce

(dokud neklesnete).

 

V patách máte Běžce,

váženého soudce životů,

zrychlete!

(než dojdou síly).

 

Za stínem, který je Vaším dvojníkem

vzplanula srdeční ozvěna,

dobíjí ji hořká láska,

stejně jako sladká nenávist…

 

Jděte rychle,

jděte daleko,

jděte divoce

(dokud neklesnete).

 

Oprátka ze tmy

dusí zhroucené světlo

do posledního záblesku;

do posledního záchvěvu slova.

 

Jděte,

rychle

než vás

do úmorného vyčerpání

neporazí pomalejší Běžec…

 

Život je dlouhá trať,

tak pozor!

(ať nepřepálíte začátek)

všechny cesty vedou vpřed,

 

ovšem cesta k Bohu

je trochu jiný závod;

miřte elegantně                       miřte do roztrhání (nebes).