MARTININY KROKY

 Je sobota 17. července a v českém kalendáři je uvedeno jméno MARTINA.

 Dopoledne jsem volala vnučce Lidunky, mojí zemřelé sousedky. Je to velmi

 sympatická paní, která si dokáže se vším poradit a vše zařídit. Její babička

se v ní viděla.  Taky si vzpomenu na Martinu Špinkovu, ilustrátorku knih a

dceru PhDr. Jiřího Pilky, s kterým jsem se sešla poprvé před l5 lety v Písku

a doslova um Martiny pořád opěvoval. Osobně paní výtvarnici neznám. Ale

knihu Výpravy proti času (2005) mám na nočním stolku . 

Oběma Martinám

přeji zdraví, štěstí a hodně lásky. 

 

Po obědě jsem byla nucena dojít do vietnamské prodejny, protože jsem neměla

doma ani vodu ani mlíčka a tak bych návštěvu vnučky moc neuctila. Málem

jsme se minuly. Ušla jsem i s ranní pochůzkou 1 200 m.  Petrunka mi donesla

sazeničky rýmovníku a nějakého pepřence, já ji předala knihu o zařizování

bytu, ač svátek má až v srpnu. Právě se mladí stěhovali na jinou adresu a tak

to třeba využijí. Bylo to moc milé odpoledne. Člověk si musí udělat občas 

radůstku, aby mu bylo líp.