VZPOMÍNKA NA ZBYŇKA ŠIŠKU
NEHLUČNĚ
Bronislavu Hlůzovi
Víme už co je lidské bytí
a k čemu jsme tu
stvořeni
Nejsme jen pouhé hoření
jsme i ty hvězdy co tu svítí
Stále jde o velikost ducha
a sílu jeho
záření
třeba i v sebezapření
kdy slova nechtějí být hluchá
(z BB Šiška, Zbyněk : Listy přátelům. Literární klub Olomouc 2009)
Emeritní doc. PhDr. Zbyněk ŠIŠKA, CSc.
Báseň byla dedikována emeritnímu prof. RNDr. Bronislavu Hlůzovi, CSc.
vysokoškolskému pedagogovi UPOL, který svůj zájem soustředil na
botaniku a mykologii. Narodil se v roce 1929 v Lošticích, ale žije ve
Šternberku.
Na pana Šišku vzpomínám ráda, občas si přečtu jeho verše a vždycky najsu něco nového a krásného.
OdpovědětVymazatSvatka
Libuše
OdpovědětVymazatNa pana Šišku také vzpomínám. Jeho kouzelné lucerničky i jeho styl psaní poezie je stále přítomný a živý. Určitě nezanikne v moderní české poezii a okouzlí i další generace čtenářů i autorů.