KROKY TETY VLASTY
Moje nejoblíbenější tetinka Vlasta, která žila v Písku,
navštěvovala každý den mojí maminku, protože byly
mj. i kamarádky. Vždycky vypily kafíčko a šly na procházku.
Tetinka a maminka
Většinou ušly 5 km. Někdy jsem musela jít s nimi, abych
byla chvilku na vzduchu. Nebyla jsem dvakrát nadšená,
protože jsem měla rozečtenou knížku a když jsem si ji
brala sebou, tak jsem si buď ukopla palec nebo rozbila
koleno. A to už jsem měla 16 let a tak bych měla mít
rozum. Dneska jsem se vypravila jen po chodníku,
abych nikde nezakopla na rozmočeném trávníku nebo
neušpinila boty v blátě a loužích. Venku před Hruškou
byl uvázaný nějaký psí miláček, který hrozně štěkal.
Vypadalo to, že ho tam páníček zapomenul, protože
po půlhodině, když jsem odcházela z obchodu, tak ten
štěkající pejsek tam stále byl. Ušla jsem celkem 1600 m.
Doufejme, že si pejska jeho majitel brzy odvedl. Na štěstí je poměrně teplo, tak pejsek neprochladl. Ale páníček by zasloužil uvázat u obchodu a nechat ho čekat.
OdpovědětVymazatPsík se pána určitě dočkal, protože když dnes zajdeme do kvelbu, tak se to může protáhnout na víc než na půlhodinu.
OdpovědětVymazatDobře děláš, že chodíš opatrně. Nějaký úraz na svátky by byl špatnou nadílkou. Psík vypadá jako naše Terezka, jen s přidanou náprsenkou. A že štěká? Asi už mu to bylo dlouhé. Labradoři neštěkají ani když se to po nich chce ;-)
To je mi docela líto, když ty uvázané pejsky vidím.Opravdu choď opatrně.
OdpovědětVymazat