FRANTIŠEK PETŘÍK
Narozen 15.1.1907
Zemřel 1.7.1986
Vzpomínám na tatínkovy 110. narozeniny.
Měla jsem ho velice ráda a po jeho smrti
deset let stále vystupoval v mých snech.
Vždy, když jsem potřebovala něco řešit,
tak se objevil ve snu a poradil, co mám
dělat. Ale vzpomínám na něj často i po
31 letech.
Já to mám s mým taťkou stejné.Dlouhá léta jsem se ho"ptávala"na jeho názor.Zemřel mladý(51),ale byl osobnost.Zemřel ve stejný den,kdy se mi narodil nejmladší syn.Dala jsem mu jeho jméno-Oldřich.Mrzelo mě,že neodpovídá,že se neraduje.Neřekli mi,že zemřel...
OdpovědětVymazatJe to smutné, ale krásné je, když i po létech vzpomínáme s láskou. Můj tatínek zemřel, když mu bylo 65 let. Dostal výměru důchodu, ale nedočkal se ani jeho první výplaty. Čekala jsem tehdy svou první dcerku. Až později se táta objevil v mém snu a přišel se na vnučku podívat.
OdpovědětVymazatMůj tatínek byl o 13 let starší než maminka. Narodil se v dubnu 1907 a zemřel po krátké těžké nemoci v červenci 1946.Byl velmi mladý 39 let a mně bylo 6 let a bratrovi 8. Pamatuji si ho jako milého člověka, od kterého jsem neslyšela špatného slova, ale byla jsem s ním velmi málo. Dnes mám rožnutou svíčku v solné lampičce - za bratříčka Slávka. Je to 10 let, co náhle zemřel v 68 letech.
OdpovědětVymazat[3]:Taky mám od rána svíčičku u fotografie.
OdpovědětVymazatMyslím si, že jsem jediná, kdo si z naší rodiny vzpomene, protože brácha už je taky na mráčku a vnoučata toto nějak nevnímají. Ta data si vzpomenou jen děti.
[4]:Je to, jak říkáš. Ale buď ráda, že se tvůj tatínek dožil alespoň takového věku, můj otec žil přesně do 62 a to je taky rozdíl. Od 49 dost těžce nemocen, takže ty osudy jsou taky různé. Já také vzpomínám na svého otce, dost jsem po něm zdědila (nemyslím majetek). :-)
OdpovědětVymazat[5]:Ano,já jsem po něm zdědila taky nehmotné statky.Máma,když se zlobila,tak říkala:ty jsi celý taťka.Mám jeho povahu, má ji i můj nejmladší syn :)
OdpovědětVymazat