PÁDY A RÁNY

Nejsou pády jako pády. U nás jsou známy mluvnické, ale já mám
problém i sama se sebou. Stačí, abych se chtěla podívat do míst
u podlahy a ejhle spadnu na kolena. V tu chvíli dostanu křeč do


nohy a je to na zbláznění. Tento stav zcela nemluvnický jsem měla
možnost řešit dnes ráno. Lék na cholesterol jsem si kdesi uložila
a v domnění, že se skrývá v sáčku pod postelí, kde mám schovány
všechny právě užívající léky, jsem se tam chtěla ponořit. Jenže jsem
přepadla a nemohla jsem se zvednout. Moje prasklá bočnice u postele
byla příliš nebezpečná než abych se pomocí ní zapřela a zvedla.
Doslova jsem zpanikařila. Představa, že budu muset tak zůstat až do
odpoledne, mnou doslova zacloumala. Asi po deseti minutách jsem
se pokusila přemístit blíže k mobilu. Jakmile se mi to podařilo, tak
jsem se zklidnila a pak pomocí židle jsem se dostala nahoru a postavila
jsem se. Ohromně se mi ulevilo. Bohužel je to tak, že každý možný
pád by mne doslova odrovnal. Předtím jsem si to jen myslela, ale
po dnešku vím, že je to smutná realita. A to v bytě je přece jen nějaký
nábytek, o který se člověk opře nebo přitáhne, ale venku na cestě,
kde chodí málo lidí, bych asi umrzla.

Ilustrace zapůjčena z internetu

Komentáře

  1. Haničko, je to tak a radím ti projít byt, nechat si HNED všechny prasklé a nebezpečné věci opravit. Vím co to je dostávat se na nohy a to mě nic nebolí! Už víš, jak těžké je vstát, když v blízkosti není něco STABILNÍHO na opření a nohy i ruce ujíždějí. Dej to do pořádku. A opravdu si zvykni nosit mobil na těle. Vyřeš si to TEĎ A HNED - po horším pádu bys na to mohla škaredě doplatit. Telefon měj pořád  po ruce - to si nějak vymysli. Na nic nečekej - dnešní nesnáz tě snad poučila! Nelekám tě, dnes jsi se polekala sama a mělo by tě to poučit. Promiň za silný akcent na řešení, ale je to nutné. Venku by tě někdo našel a zavolal pomoc, ale pocit bezmoci DOMA V BYTĚ je hrozný a burcující. Měl by tě po dnešku vyburcovat k činu!

    OdpovědětVymazat
  2. [1]:Mívám mobil na viditelném místě. Kdysi jsem ho nosila na krku až do doby, kdy mne bylo řečeno, že to není dobré kvůli onkologickým problémům.Tak ho už věším ode dneška na židli.

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: Potom je možnost mít ho v kapsičce, vyložené uvnitř alobalem lesklou stranou k mobilu. Všímej si situací, ve kterých by mohlo dojít k pádu a i ty léky měj někde povýš. Předcházej rizikovým situacím, v každém místě si ověř, že na tu "židli s mobilem" dosáhneš. Myslím, že to všude nebude možné. Poradila bych se v organizaci pro postižené nebo si vyhledala možnosti, jak a kde bez toho rizika nosit mobil...

    OdpovědětVymazat
  4. Pády jsou od určitého věku velmi nebezpečné, odvápnění kostí máme snad všechny a potom hrozí zlomeniny.
    Dávej na sebe Hani, pozor!

    OdpovědětVymazat
  5. Haničko, až mi z toho běhá mráz po zádech! To by ještě scházelo! Nehledě k tomu, co na to kolena? Já mohu klečet jen chvíli a už kolena bolí jako čert. Myslím na tebe a buď, prosím ještě opatrnější!

    OdpovědětVymazat
  6. Nevím, co jiného na to říci. Skladovat potřebné léky pod postelí, když víš, že se moc ohýbat nemůžeš? Co tě to napadlo, Haničko? Co jde dávám na dosažitelná místa. Také bych se těžko zvedala a pevná opora nablízku je důležitá. Zrovna při instalaci notebooku jsem musela po dlouhé době klesnout na kolena a pak na bok, abych do zásuvky zapla kabel od trafa. Kabel jsem měla vytáhnout za stolem nahoru. Nešlo to, nakonec jsem ten "minulý" co visel od minulého notebooku přivázala k tomu "novému",  pracně se pomocí pevné postele vedle vyškrábala nahoru a shora vytáhla ten "nový". V tom okamžiku jsem na ten nápad byla docela hrdá(muž totiž nebyl doma, jinak by mi to zapojil). Měli by mne ale vidět, jak jsem se tady "válela" kolem stolu a postele, pohled asi nepříliš estetický. Když má člověk  různá omezení není to příjemné. Držím ti palce, abys jich měla těch  nemilých příhod co nejméně, nejraději žádné.

    OdpovědětVymazat
  7. Toto se mi stalo naposled před Vánocemi.Nechtěla jsem pořád obtěžovat...
    ale pak jsem převalovala jako velryba.Bála jsem se opřít o sporák,když je plynový.
    Hani,přeji alespoň klidný podvečer.

    OdpovědětVymazat
  8. Naučila jsem se používat hůlku nejen na oporu. Když mi něco upadne, přitáhnu si věc blíž, i pod postelí šmátrám.Po vrškách nelezu, raději počkám na pomoc. Mobily mám dva, jeden lepší dotykový a druhý obyčejný, levný. Ten nosím sebou na dvorek, do sklepa, i do patra, též do koupelny. Musela jsem se se svojí menší pohyblivostí naučit žít a stále si uvědomovat své možnost. Haničko, málem jsem přednesla přednášku, promiňte, opatrujte se.

    OdpovědětVymazat
  9. [8]:Ano, taky používám hůlku, ale ono tam bylo něco vzadu. Jenže pak jsem to našla mezi léky v krabici nahoře.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .