ANEB O BÁSNÍCÍCH . . .

 

Když umírají básníci,

je náhle namrznuto;

na Kampě led a střevlíci,

v obětních miskách bláto.

 

Mělo to být ale všechno jinak.

Zaplněné Staroměstské náměstí,

nad hlavou hvězda, vodoznak;

v našich dlaní šípkové víno rozsvítí.

 

Pak nastane rozdělování knih -

povinná četba, dědičný hřích

smísí se s červenou knihovnou.

 

Na stole zavoní lampa, knihařský líh;

básně, z nichž se žádný prevít nevylíh.

Předvídají svůj konec veřejnou prohlídkou.

 

Vladimír Stibor                                                               12. listopadu 2023