NULOVÉ KROKY

 Dne 20. září jsem nepodnikla žádný výšlap, protože bylo chladno

a kdybych se na otevřenou nohu nachladila, tak by to byly veliké

komplikace. Venku taky pršelo a nějak ty bolesti byly příliš silné.

Taky jsem odpočívala před zítřkem, protože bude velmi náročný

na chůzi s chodítkem. Zkoušela jsem všechny boty, mám jich

plný botník, ale nakonec ještě nevím, záleží, zda nebude pršet. 

Vrátit se ve vzpomínkách přes dvacet let zpět a potkat se

s někdejšími kolegyněmi může být báječné. Z knihovny

pojedu opět taxíkem do Šantovky, kde je knihkupectví a

taky restaurace bez schodů. Právě ta neschopnost chození 

po schodech dělá nevídané problémy. Více o tom napíši

po zítřejším zážitku.

Od jedné sousedky jsem dostala gladioly do vázy, abych prý měla radost.

A taky jsem měla.