ADVENTNÍ POETICKÝ KALENDÁŘ 17
17. prosince 2013
Jiří Květoslav Hrubý
VÁNOČNÍ POŽEHNÁNÍ
Ač celý rok jsme slepí
nevidíme krásu hvězd
tou vůní necháme se svést
co naše chyby třepí
do sametu pohlazení
když vanilka jehličím
se proplétá
a kraj objímá noc
Najednou jsme poranění
něhou která rozkvétá
v poezii vánoc
zvoneček u orloje
Ahoj Hani,Vanoce jsou skutecne asi jedine svatky,ktere pusobi na nase nitro.Krasny cas preji.
OdpovědětVymazatNa ten zvoneček bych si šla zazvonit - a měla bych tři přání: zdraví, zdraví a zase zdraví pro všechny přátele i celou rodinu :-)
OdpovědětVymazatKrásná je poezie Vánoc i poezie adventního kalendáře. Děkuji.
OdpovědětVymazat