KAŽDÉ NEDĚLNÍ RÁNO

Každé nedělní ráno si čtu báječný web Ludvíka Vaculíka.

Jeho fejetony, úvahy a další texty jsou balzámem na duši.


http://www.ludvikvaculik.cz/index.php?pid=59&sid=110

Nevím, zda jde o profesionální deformaci, ale uznejte, že je to pohoda.


(MEIER, Jan. Co napadne spisovatele Ludvíka Vaculíka a jeho ženu Marii, když se řekne veřejná knihovna. Čtenář, 1995, roč. 47, č. 5, s. 171.)

L. Vaculík: S veřejnou knihovnou jsem se seznámil jako chlapec, když jsem se naučil číst a samostatně už četl knížky, to znamená od třetí čtvrté třídy obecné, a chodil jsem do školní knihovny. Později jsem několikrát navštívil i obecní knihovnu v Brumově. Pak jsem chodil do knihovny městské ve Zlíně. Jinak jsem byl pořád zavalený literaturou, která se na mě z okolí skoro sesypávala. Internát, škola, studenti, každý něco čte a jeden od druhého slyší - četl jsi to a to, slyšel jsi o tom a o tom...? Dále jsem měl k dispozici knihovnu paní učitelky, která byla členkou a odběratelkou Družstevní práce. Později jsem už byl s literaturou tak dalece ve styku, že jsem toto veřejné zařízení už tolik nepotřeboval. Myslím si, že knihovny mají velký význam, čím dál větší. Lidi budou mít asi nějaký čas - kdo ví, jak dlouho méně peněz na knihy. Přitom zrovna lidi, kteří mají knihy rádi - už z té povahy jaksi plyne - že ti nejdou zrovna za penězi, za podnikáním, za ziskem a kniha jim bude vzácnější, a knihovna pro ně bude tím užitečnější.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

PODĚKOVÁNÍ SM

O ČOKOLÁDĚ .. .