VÝROČÍ NAROZENÍ AUGUSTINA SKÝPALY
Dětství a mládí prožil
v pasekářské obci Oznici na samotě Nivka, odkud docházel do měšťanky a
v letech 1936–1939 absolvoval Státní odbornou školu pro zpracování dřeva ve
Valašském Meziříčí. Zájem o literaturu a výtvarné umění ho přivedl do
meziříčské Mladé scény, kterou v r. 1940 založili známí divadelníci Alfréd
a Emil Radokovi. Své první verše publikoval na počátku protektorátních let
inspirován Čapkovým překladem antologie Francouzské poezie nové doby,
básnickými sbírkami Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Vladimíra Holana.
Krátce po 2. světové válce vojákoval 6 měsíců v Olomouci. Po osvobození republiky
odjel natrvalo do Prahy. Navštěvoval přednášky a semináře Václava Černého a Jana
Patočky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od r. 1946 pracoval v nakladatelstvích
Melantrich, Svoboda, Orbis a Panorama jako tiskový redaktor, posléze odbytový referent
a v době tzv. normalizace byl odsunut na úsek pohlednicového merkantilu. V těch
letech publikoval pod svým jménem verše pro děti a průvodní texty k vlastivědným
fotosouborům (Beskydy, Šumava, Jižní Čechy, Západočeské lázně, Vysoké Tatry aj.)
Knižně debutoval sbírkou pro děti Veselý rok (1948). Další knížka pro děti Zvířátka – vyšla
s ilustracemi Aleny Ladové (1969). V r. 1969 vyšla sbírka básní Podzim s Diogenem.
V roce 1990 vydal životopisnou črtu o valašském knězi Bosý kněz. Soubory jeho poezie
z let 1940–1993 vyšly pod názvem Nebe pro pěší (1994) a Město, můj Getsemanský
sad (1995). Okresní knihovna v Olomouci vydala u příležitosti návštěvy A.Skýpaly
v Olomouci upomínkový tisk Z mého zvěrokruhu (2000).
Zemřel 30. 6. 2018 v Praze.
S panem Augustinem jsem se osobně znala. Byl kamarádem pana Zdeňka Janíka
a několikrát navštívil i Olomouc a jeho Literární klub. Jezdíval i do Písku a
též s rodinou na Písecko, kde trávíval rád dovolenou, kolem Putimi.
Komentáře
Okomentovat